12 tipů pro rodiče, jak zvládnout špatné vysvědčení
První pololetí školního roku 2011/2012 uteklo jako voda a za pár dní dostanou žáci a studenti pololetní vysvědčení. Pro někoho to bude příjemná záležitost, neboť získá známky, které potěší, jinému se třeba ale tolik nedařilo a vysvědčení nebude zrovna skvělé. Špatné známky samozřejmě nepotěší, na druhou stranu neznamenají konec světa. V dnešním příspěvku jsme pro vás připravili několik tipů, jak se na špatné vysvědčení připravit. Hodně štěstí.
Tipy pro rodiče
Dopředu reálně zhodnoťte známky, které dítě během pololetí dostávalo a zamyslete se nad tím, jaké vysvědčení tomu odpovídá. Jestliže jste navštěvovali třídní schůzky, popřípadě konzultační hodiny, pak s největší pravděpodobností máte nějakou představu o tom, co bude dítě na vysvědčení mít.
- Zeptejte se dítěte, jaké známky očekává a jak celkový výsledek hodnotí. Pokud nebudou známky zrovna takové, jaké byst si přáli, určitě stojí za to o tom dopředu mluvit. Je to fajn nejen pro dítě, které se už pak nebude (tolik) bát reakce rodičů, ale i pro dospělé, protože mají čas se dopředu připravit.
- Jestliže očekáváte, že vysvědčení nebude takové, jaké byste si přáli, dopředu se na to duševně připravte. Můžete požádat i své dítě, aby vám zavolalo či možná spíše napsalo, jak vysvědčení vypadá – budete mít aspoň čas to vydýchat.
- Uvědomte si, že známky skutečně nejsou všechno. Každý učitel má jiné požadavky, na každé škole se učí trochu jinak. Jednička na jedné škole může odpovídat dvojce na jiné a podobně. Rozdíly jsou samozřejmě i v rámci stejné školy. Navíc nikdo není dokonalý a každému nejde všechno.
- Vzpomeňte si na své studijní výsledky. Nelinkujte svému dítěti život, nepřenášejte na něj své ambice. Vysvědčení zpravidla nevypovídá mnoho o tom, zda váš potomek bude v životě šťastný a úspěšný či nikoliv.
- Uvědomte si, že ne vždy se vše povede a platí to i pro děti. A pokazit se to může i na samém konci, že? Má-li dítě několik známek nerozhodně, může se stát, že výsledek bude nakonec horší.
- Pokuste se najít v sobě sílu a ocenit to, co se dítěti povedlo.
- Dejte dítěti najevo, že ho máte rádi a že špatné známky na tom nemohou nic změnit.
- Vysvědčení zhodnoťte (to je třeba). Dále pak ale neustále neopakujte, že má špatné známky, že z něj nic nebude a podobně. Stejně tak zapomeňte na tichou domácnost, neustálé vyčítání a podobně. Pokud chcete dítě nějakým způsobem potrestat, pak tak učiňte (rozvažte ale, zda je trest adekvátní, zda něco přinese. Určitě není třeba připomínat, že fyzické tresty rozhodně nejsou na místě) a berte vysvědčení za (do jisté míry) uzavřenou věc.
- Rozhodně dítě nesrovnávejte s kamarády a sourozenci (také by se vám nelíbilo neustále poslouchat, že vaše kamarádka lépe vaří, vymýšlí zajímavější aktivity a je lepší v tom či onom)
- Zamyslete se nad tím, co způsobilo, že má dítě špatné známky – byla to nedostatečná příprava, anebo dítěti daný předmět prostě nejde? Chyběl čas díky množství mimoškolních aktivit?
-
Poté, co špatné vysvědčení „vstřebáte“, sedněte si v klidu s dítětem a domluvte se na dalším postupu: Jak konečné vysvědčení zlepšíte? Zvládnete to sami, anebo bude dítě potřebovat doučování? Bude třeba věnovat učení více času a kde ho vzít?
Závěr
Víte, jaké vysvědčení přinese vaše dítě domů? Sledujte průběžně školní výsledky vašeho potomka? Jste s nimi spokojeni? Pokud ne, děláte něco proto, aby se zlepšily? Myslíte si, že by dítě mělo být za špatné vysvědčení nějak potrestáno, případně jak? Podělte se s ostatními o své zkušenosti, názory a rady.
(27. 1. 2012 | redakce)