Chceme dítě aneb Adopce

Život bez dítěte – pro mnohá manželství naprosto nepřijatelná varianta. Co ale dělat, když vlastní dítko ne a ne přijít? Jednou z možností je adopce, tedy osvojení dítěte. V dnešním příspěvku se zaměříme právě na toto téma. Dozvíte se v něm množství informací a dokonce v něm naleznete i brožuru, která vás problematikou osvojení dítěte provede do detailu.

Osvojení nebo-li adopce

V případě adopce dochází k tomu, že osvojitelé získávají k dítěti stejná práva a povinnosti jako kdyby byli jeho biologickými rodiči. Důležité je vědět, že dítě se stává příbuzným i pro ostatní členy širší rodiny. Také dostane stejné jméno jako jeho noví rodiče. Změnit je možné i křestní jméno.

Existují dva druhy osvojení, a to:

• zrušitelné – osvojitelé nejsou zapsáni v matrice a soud může osvojení v závažných případech zrušit
• nezrušitelné – osvojitelé jsou zapsáni v matrice jako rodiče. Osvojení je nezrušitelné. V tomto případě je stanovena minimální věková hranice dítěte, a to jeden rok.

Osvojit je možné pouze nezletilé dítě, které je právně volné (biologičtí rodiče s adopcí souhlasí, nebo bylo rozhodnuto o jejich nezájmu).

Kdo si může dítě osvojit

Autor: Scot Rothstein / Dreamstime.comOsvojit si mohou dítě manželé, manžel(ka) rodiče dítěte, ale i osamělá osoba. Pokud partneři nežijí v manželství, pak si dítě osvojuje pouze jeden z nich.

Náhradní rodina je pečlivě vybírána – zkoumá se nejen důvod, proč chtějí dítě adoptovat, ale samozřejmě i finanční a bytová situace, osobnost rodičů, rodinné zázemí, zdravotní stav a mnohé další. Jedním z kritérií samozřejmě bývá i věk, respektive věkový rozdílů mezi dítětem a rodiči.

O osvojení rozhoduje na návrh osvojitelů soud, který posuzuje množství podkladů, které jsou mu předloženy. Samozřejmostí je výpis z rejstříku trestů, zprávy z místa bydliště, posudky odborníků a podobně.

Rozhodnutí o adopci

Samotné rozhodnutí přijmout do rodiny „cizí“ dítě není určitě vůbec lehké. Rodiče mohou mít pro adopci více důvodů, mezi které často patří skutečnost, že nemohou mít vlastní děti, nebo třeba chtějí poskytnout rodinné zázemí opuštěnému dítěti a další.

Je třeba si však dopředu uvědomit, že to nebude úplně snadné. Partneři musí uvážit a promyslet všechna fakta, konzultovat svůj úmysl s rodinou, přáteli a blízkými, se svými nejistotami a otázkami se obrátit na odborníky. Důležité je také pravdivě si odpovědět na otázku, zda je adopce přesně to, co si přejí a počítají s tím, co všechno tento akt s sebou může přinést.

Konečné rozhodnutí je pak samozřejmě jen a jen na partnerech. Musí být přesvědčeni o tom, že jsou připraveni, chápou, že se jejich život může naprosto změnit a že ne vždy bude vše probíhat tak, jak si představují.

Závěr

Mít dítě představuje pro mnoho lidi splnění jejich snu, respektive naplnění jejich života. Někdy není „cesta k potomkovi“ úplně snadná a vyžaduje velké úsilí. Pro některé lidi je řešením právě adopce, která vyřeší jak problém opuštěného dítěte, tak i touhu partnerů či jednotlivce po dítěti. Život ale není peříčko a ne vždy se vše odvíjí tak, jak si člověk dopředu naplánuje. I osvojení dítěte s sebou samozřejmě může přinést mnohá úskalí a potíže. Proto je třeba být na to co nejvíce připraven. Ale může to být i naopak – vše proběhne víceméně bez komplikací. Tak už to ale v životě ale bývá – nikdy nelze dopředu říci, co bude. ¨

Co říci závěrem? Rozhodnutí, že se stanete rodičem (a to jak biologickým, tak adoptivním), patří k těm nejzávažnějším. Najednou na sebe berete zodpovědnost, kterou si předtím neumíte ani představit. Čekají vás příjemná i méně příjemná rozhodnutí a životní situace a mnohé další. Ale o tom to asi je.

Podrobné informace o adopci naleznete v brožuře Adopce.com – Průvodce náhradní rodinnou péčí

(brožura je ve formátu PDF).

Zdroj informací:

www.adopce.com

Zákon o rodině č. 94/1963 Sb.