Je známo, že na vzniku nejobávanějších civilizačních onemocnění i dalších zdravotních problémů (jako jsou např. alergie) se do značné míry podílí nevhodná životospráva - od nesprávného stravovacího režimu až po návykové látky. Pokud se tedy zaměříme na zdravý životní styl, můžeme výrazně snížit rizika vzniku většiny z nejčastějších soudobých onemocnění. Není však správné čekat, až to vyřeší někdo „shora“, ale naopak je třeba začít u sebe a ve svém nejbližším okolí – což je většinou rodina – měnit věci k lepšímu.
Na tuto otázku není jednoduché stručněji odpovědět, neboť každý, kdo se touto oblastí zabývá, by k tomu mohl uvést spoustu hodnotných podnětů. Zde se zaměříme převážně na vliv výživy, tj. působení přijímaných pokrmů a nápojů. V dnešní době se často mluví o vědomém rodičovství, které má začít mnohem dříve, než se narodí dítě. Ideální je, pokud se žena – ještě před tím, než se s partnerem rozhodnou k početí – nejen seznámí, ale i prakticky zabývá zdravým životním stylem.
Po celou dobu těhotenství může budoucí maminka z této doby „příprav“ čerpat mnohé poklady. Rovněž by měla co nejlépe dbát o svou duševní i tělesnou pohodu. Přitom má mít stále na paměti, že zásobuje nejen svůj organismus, ale buduje i tělíčko dítěte! Proto by se měla snažit vyciťovat, co vše je k tomu potřeba, tzn. vnímat impulsy, které jí napovídají, co má jíst, pít atd. Kromě toho by též měla dobře rozmýšlet, jaké suroviny jsou nejvhodnější a zároveň kontrolovat odpovídající kvalitu potravin.
Obecně by se měla těhotná žena snažit, aby konzumovala co nejméně průmyslově zpracovaných potravin. Pokud se jim občas vyhnout nemůže, měla by vždy zkontrolovat, jaká jsou ve „složení“ uvedena éčka či další chemikálie (které z nich nejvíce škodí a další informace z této oblasti se lze dovědět v publikaci „Tajemství výrobců potravin“, jíž lze objednat zde).
Autor: Suto Norbert / Dreamstime.comKromě toho by měla dávat bedlivý pozor i na to, aby přijímaná strava obsahovala co nejméně chemikálií užívaných v současném zemědělství (jako jsou umělá hnojiva, pesticidy apod.). Současný příjem více toxických látek totiž vzájemně umocňuje jejich nepříznivý účinek, neboť detoxikační orgány se vzhledem k celkovému množství škodlivin mohou zahltit.
Je zjevné, že jsme si život dost zkomplikovali, neboť dnes není tak snadné sehnat čistou stravu bez zbytkových množství chemikálií užívaných v současném zemědělství i potravinářském průmyslu. Není správné si však říci, že nemá cenu se ani snažit, neboť vše je otrávené. Naopak je třeba napnout síly, abychom výrazně snížili příjem všech průmyslových chemikálií! Toho lze dosáhnou upřednostňováním ekologicky pěstovaných produktů (označených BIO) a domácích výpěstků, jakož i bedlivou kontrolou složení nakupovaných průmyslových výrobků!
Porod jako nesmírně důležitý mezník by měl proběhnout co nejpřirozeněji, aby se do těla matky dostalo co nejméně chemických látek. Rovněž je důležité, jaké maminka po porodu dostane první jídlo – tzn. v žádném případě by to neměl být párek, uzeniny či další z přiotrávených „lahůdek“! Naopak my měla dostat plnohodnotný pokrm, který není znečištěn mikrobiologicky ani chemicky. Vždyť dítě má být nedlouho po narození kojeno. Proto je třeba od samého počátku myslet na to, že jídelníček maminky podmiňuje kvalitu mateřského mléka. Tuto skutečnost je třeba brát v úvahu po celou dobu kojení!
Ještě složitější situace nastává, když miminko začne přecházet na běžnou stravu. Tehdy spolupůsobí více vlivů; mimo jiné lze dítěti jen těžko rozumově vysvětlit, co je zdravé a co nikoli. Proto je u malých dětí nejdůležitější řádný příklad rodičů i jeho okolí. Rozhodující je samozřejmě působení maminky; pokud si třeba ta často a ráda pochutnává na čokoládě, může svému dítěti jen těžko vysvětlit, že ono ji jíst nemá.
Dále je třeba brát v úvahu to, že na dítě nepříznivě působí reklama (hlavně televizní) a to i na podvědomé úrovni. Z toho může vyplynout, že pak vyžaduje potraviny, které ani nezná a jinak by o ně nestálo. Dokonce se může domáhat nevhodně zpracovaných pokrmů či nápojů, které obsahují spoustu umělých chemických látek, jež jeho tělo zjevně nepotřebuje. Takže jednoduchá rada zní: neplést mu hlavičku nesmysly z televize.
Vraťme se však ke správné výživě. Jak tedy zásobovat dětský organismus výhradně tím, co potřebuje? Jednoduše: nabízet či nechávat v jeho okolí jen kvalitní a plnohodnotné pokrmy či nápoje. Obecně by strava měla být pestrá, vyvážená a pravidelná. Při jednom jídle není vhodné sníst přespříliš stravy najednou, tělo se pak oslabuje jejím zpracováním. Vhodnější je zvýšit počet denních jídel a jejich nutriční hodnotu.
V našich současných podmínkách je třeba rovněž dávat pozor na přemíru sacharidů a nekvalitních tuků (leckdy skrytých v různých laskominách); pokud je toto ještě spojeno s nedostatečnou pohybovou aktivitou (vyplývající třeba ze stálého vysedávání u počítače, televize atd.), vzniká z toho často nadváha, která zbytečně zvyšuje rizika chorob jako je cukrovka, kardiovaskulární onemocnění apod.
Z hlediska předcházení zbytečných problémů a onemocnění je prvé řadě nutné pochopit, že zdravotní stav dítěte je v mnoha ohledech pevně svázán s maminkou – můžeme říci, že po dlouho dobu (hlavně během těhotenství a kojení) jde o jakési „spojené nádoby“. Cokoli přijímá maminka, nebo se s ní děje, působí i na její dítě.
Zřejmě každý, kdo má (či měl) děti, může potvrdit, jak vysilující bývá leckdy jejich dokonalé dlouhodobé zabezpečení a odpovídající péče. Nejvíce to mohou posoudit matky. Přeneseně jsem se o tom mohl přesvědčit při testování kojících matek; většinou jim chybělo mnohem více vitaminů i dalších nepostradatelných látek, než kojenému dítěti, které jakoby je „vycuclo“. Samozřejmě, že maminky to svému děťátku dávají s láskou. Aby mu mohly trvale dávat všechno, co potřebuje, měly by co nejvíce dbát i samy o sebe.
Kromě udržování vnější i vnitřní čistoty těla je nutné jeho dostatečné zásobování všemi potřebnými živinami a nepostradatelnými látkami. Z potravy můžeme získat dostatek všech potřebných látek jen tehdy, budeme-li uvážlivě dbát na náležitou skladbu jídelníčku. Jedině hodnotná a vyvážená strava, jakož i dostatek vhodných nápojů a čerstvého vzduchu mohou pokrývat potřeby lidského organismu.
Uvedené platí jak pro dospělé, tak děti; u nich bychom se však měli snažit o to více, že naše působení má vliv na jejich celý další život. Jestliže jim třeba během dětství dodáváme dostatek vápníku, vitaminu D a dalších potřebných látek, lze očekávat, že neonemocní osteoporózou a budou mít pevné kosti; proto si poté jen tak něco nezlomí. Budeme-li dávat bedlivý pozor na to, aby se do jejich tělíčka nedostávaly chemické škodliviny, chráníme tím nejen jejich játra, ale podporujeme i správnou činnost imunitního systému.
Tento přínos má větší význam, než se obvykle bere v úvahu. Výrazně snižuje rizika vzniku nejen alergií a dalších z běžných onemocnění (jako jsou např. chřipky), ale dokonce i těch nejnebezpečnějších chorob. Lékaři potvrzují, že během života dochází u každého člověka k tvorbě rakovinotvorných buněk (působením určitých škodlivých faktorů, např. karcinogenních látek). Máme-li však plně funkční imunitní systém a v pořádku játra, organizmus se s tím většinou dokáže vypořádat. Kromě únavy nemusíme ani zpozorovat, že tělo bojuje doslova o život. Takže posila výše uvedených systémů a orgánů skutečně stojí za to!
Základ zdravotní péče má tvořit prevence. Její původní význam je však jiný, než dnes nejvíce propagované pojetí, jímž je nabádání k pravidelným lékařským prohlídkám, očkování atd. Z hlediska každodenní péče a správné životosprávy bychom se hlavně měli snažit předem zamezovat působení nepříznivých faktorů, jež způsobují onemocnění. Proto je naléhavým požadavkem, aby si člověk všímal již zdravého těla, když ještě nevnímá bolesti, a preventivně mu dával jen takové potraviny a nápoje, jež mu prospívají a které potřebuje.
Preventivní péče má rovněž nezanedbatelný ekonomický přínos. Každá nemoc přináší mimo jiných nepříjemností i další starosti: kromě nemalých ztrát na platu či ušlém zisku, je třeba započítat i doplňkové náklady na léky či různé potravinové doplňky. Takže zůstaneme-li zdrávi, ušetříme dvojnásob.
Docílíme-li toho, že organismus funguje tak, jak má, a budeme-li se ještě k tomu cítit dobře, poslouží to nejen k radostnější cestě životem, ale snadněji zvládneme i své úlohy! Mimo jiné budeme moci lépe pečovat o děti. Jelikož jejich zdraví je nadmíru důležité, měli bychom hlavně u nich co nejvíce dbát na rozumnou životosprávu – a to od nejranějšího dětství až po jejich dospívání!
Autor: Ing. Vít Syrový, nutriční poradce
Zdroj: www.respektkporodu.cz
