Zřejmě žádný z novomanželských párů, který si právě řekl své ano, neočekává, že by se právě to jeho manželství rozpadlo. Život ale není vždycky jen takový, jak bychom si přáli, a tak se stává, že ne každý svazek vydrží. Není to lehká situace a jsou-li v manželství děti, pak je situace ještě výrazně složitější. Je třeba se nejen domluvit na tom, jak se budou rodiče podílet na výchově a péči o své potomky, ale i na tom, jak vše zařídí po finanční stránce a samozřejmě i na mnohém dalším. V dnešním příspěvku jsme pro vás připravili informace, které se týkají právě finančního zabezpečení dítěte, respektive stanovení výše výživného na nezaopatřené děti.
Podle zákona o rodině č. 94/1963 Sb. v platném znění mj.platí, že vyživovací povinnost mají rodiče ke svým dětem až do doby, než jsou schopny se živit samy. Na jejich výživu přispívají oba rodiče podle svých schopností, možností a majetkových poměrů. Soud při stanovení výše výživného musí přihlížet k tomu, který z rodičů o dítě pečuje, dále pak k odůvodněným potřebám dítěte a zároveň k schopnostem, možnostem a majetkovým poměrům povinného (tedy rodiče, který bude platit výživné na své nezaopatřené dítě). Není bez zajímavosti, že zákon také říká, že soud by měl zkoumat, zda se povinný nevzdal (bez závažného důvodu) finančně výhodnějšího zaměstnání či zda nepodstupuje nepřiměřené majetkové riziko.
A ještě důležitá ustanovení na konec:
Právo na výživné se nepromlčuje.
zdroj: OpenImageBank.comVýši výživného vždy stanoví příslušný soud (opatrovnický soud). Může tak učinit na základě schválení dohody rodičů, anebo – pokud se rodiče nedohodnou - vlastním rozhodnutím.
Výše výživného se může v průběhu času měnit – stejně jako potřeby nezletilého dítěte či třeba finanční situace povinného. Vždy je ale třeba podat návrh na změnu (snížení i zvýšení) výše výživného. Pro doplnění: Pokud se žádá o změnu výše výživného, musí se jednat o dlouhodobou změnu.
Již přes rok mají soudy k dispozici doporučující tabulku pro stanovení výše výživného na nezaopatřené děti. Stále ale platí, že rozhodnutí je v pravomoci příslušného soudu a tabulka slouží pouze jako pomůcka.
Tabulka je rozdělena do pěti kategorií, a to podle věku dítěte. Při stanovení věkového rozmezí se vzala v úvahu období, kdy nejčastěji dochází v životě dítěte ke změnám – začátek školní docházky, přechod na střední školu či učiliště a podobně. Výše výživného je pak stanovena jako rozmezí (spodní a horní hranice) procentuálního dílu z čistého příjmu (příjem upravený o odvody na zálohy daně z příjmu a na platby sociálního zabezpečení) rodiče. Při stanovení konkrétní výše je třeba brát v úvahu mnoho skutečností – například na kolik dětí rodič přispívá, na konkrétních potřebách dítěte, na majetkových poměrech rodiče atd.
| Kategorie | Věk dítěte (1) | Procentuální rozmezí (2) |
| 1 | 0 - 5 let | 11 - 15 % |
| 2 | 6 - 9 let | 13 - 17 % |
| 3 | 10 - 14 let |
15 - 19 % |
| 4 | 15 - 17 let |
16 - 22 % |
| 5 | 18 a více let | 19 - 25 % |
Poznámky:
[1] Určení věkových kategorií vychází z analýzy ČSÚ.
[2] Pro vyměření výživného z měsíčního čistého příjmu povinného rodiče. Čistým příjmem se rozumí příjem upravený o odpočty odvodů na zálohy daně z příjmu a odvodů na platby sociálního zabezpečení, zpravidla zjišťovaný jako průměr za posledních 6 – 12 měsíců.
Zdroj: Ministerstvo spravedlnosti ČR
Máte nějaké zkušenosti se stanovením výživného na nezaopatřené děti? Pokud ano, jak vše probíhalo? Odpovídala výše výživného vašim představám, popřípadě potřebám vašeho potomka? A jaký je váš názor na tabulku, kterou vypracovalo Ministerstvo spravedlnosti? Má podle vás nějaký praktický význam? A jsou částky (resp.procentní rozmezí) v ní uvedené dostatečné? Napište nám váš názor, rady a zkušenosti.
Zdroj informací:
Ministerstvo spravedlnosti České republiky
Zákon o rodině č.94/1963 Sb. v platném znění
Kancelář veřejného ochránce práv, září 2010
