Léto se sice blíží ke konci, ale to neznamená, že byste už nikam nejeli. V dnešní době je naprosto běžné cestovat po celý rok, a to do mnoha bližších či vzdálenějších zemí světa. Patříte-li k těm šťastlivcům, kteří vše snášejí bez potíží, gratulujeme. Pokud spadáte do skupiny lidí, které tradičně před cestou postihne „cestovní horečka“, tak jsme pro vás připravili několik tipů, jak jí zmírnit, popřípadě možná i překonat. Přejeme příjemné čtení.
Autor: Dimitrije Ostojic / Dreamstime.comKdo tento stav zná, tomu není asi třeba jej zdlouhavě představovat. Každý může „cestovní horečku“ prožívat jinak, ale mezi typické příznaky patří nervozita z nadcházející cesty, náladovost, často se přidají bolesti břicha, popřípadě hlavy, nechuť cokoliv dělat či připravovat. Doprovodným jevem může být i pocit, že na člověka „něco leze“. Postižený také někdy přemýšlí (popřípadě si nadává), proč vlastně někam jede, když se mu ale vůbec nechce.
Někdo má strach, že zapomene důležitou věc, jiný, že se přihodí něco těsně před cestou (nemoc, ujede autobus, uletí letadlo, rozbije se auto,…) a podobně. I když si člověk stokrát řekne, že vše bude v pořádku, ujistí se, že vše zabalil (popřípadě vzal dost peněz na to, aby si věci dokoupil) atd., nervozita či divný pocit zůstává.
A věkem se cestovní horečka často ještě zhoršuje. Také bývá zpravidla výraznější v době, kdy jsou v rodině děti. Ale to samozřejmě nejsou jediné faktory, které jí mohou ovlivnit.
K dobrým tipům, jak cestovní horečku co nejvíce zmírnit, patří:
Nemůžete-li usnout, zkuste nějaký osvědčený trik - bylinkový čaj, mléko s medem, nudný film, uspávací hudbu, počítání oveček a podobně. Nejhorší je zírat do tmy a přemýšlet, co všechno jste zapomněli.
Pro pobavení ještě přidáváme několik veselých příhod z cest, které se skutečně staly. Doufáme, že se s námi i s ostatními čtenáři podělíte o ty své. Jak se říká: „Cizí neštěstí potěší“. My je uvádíme ale hlavně proto, abyste zjistili, že v tom nejste sami.
A nyní již slíbené příhody:
Jedna má kamarádka je opravdu poměrně zcestovalá osoba a každý rok vyráží spolu s manželem a dětmi na dovolenou pod stan. Ještě musím podotknout, že s potomky jezdí od útlého věku, takže má můj velký obdiv. Jaké bylo však vloni její překvapení, když zjistila, že zapomněla zabalit pro celou rodinu spacáky.
Zajímavá byla i situace, kdy jsem na letišti u odbavení místo svého pasu předložila neplatný pas své dcery (miminka).
Veselá je i situace, kdy si zapomenete veškeré kalhoty, respektive máte na čtrnáctidenní turistický pobyt v oblasti, kde poměrně často a hojně prší jen ty džíny, ve kterých jste oblečeni.
Příjemnou dovolenou kdekoliv na světě přeje redakce JáRodič.cz