My máme doma jedináčka. Zatím Natálce jsou 3 roky, tak časem uvidíme jak se bude projevovat. Já myslím, že jedináček to má snadnější, ale když jsou dvě děti, tak je to určitě lepší. Záleží také na povaze dítěte a na tom zdali třeba není hyperaktivní nebo nemá jinou poruchu. Já osobně mám jednoho sourozence a byli jsme v pohodě. Bratr je o rok starší a v první a druhé třídě mi ze začátku i pomáhal.

by jistě vydala na další článek podobného rozsahu. Většina alespoň prvorozených dětí zažije více či méně dlouhou dobu jedináčkovství. Záleží na každé osobnosti, jak zvládne, když se přijde do rodiny další člen. Osobně si myslím, že pro sociální rozvoj je lepší, když dítě má sourozence. Na straně druhé chápu zcela všechny, kteří se bojí do dnešní doby přivést děti. Člověk sice může být skromný, šetřit kde se dá, ale i děti potřebují jíst, oblékat se, vzdělávat... a to je závazek na celý život. Sama bych ráda 3 děti, dosud mám jen jedno... uvidíme, kdy a pokud na můj plán manžel přistoupí :-)

S manželem máme dohromady 4 děti - od má dvě z prvního manželství, já jedno s zprvného manželství a dokupy máme jedno. Takže jedináčka jsme nikdy neměli - čím víc děti tím je to veselejší a děti si spolu vyhrajou a neotravujou pořád rodiče, aby si s nimi hráli....

nevím, jestli to má jedináček snažší nebo složitější, každopádně stoprocentně to mají mnohem jednodušší rodiče jedináčka. Já jsem byla jedináček a ted mám sama plno dětí, které mám moc ráda. Ale rozhodně bych řekla, že moje matka měla se mnou jako jediným a poslušným dítětem o mnoho mín práce i starostí...