Sama jsem ležela v kojeneckém ústavu, a to proto, že moje matka musela na operaci a neměl se o mě kdo starat. Jak se to udělá nyní v takovém případě. To by mně velmi zajímalo. To by takové dítě zabíralo lůžko v nemocnici? G.

nikdy jsem neuvažovala o adopci, asi proto že mám svoje děti, ale určitě kdybych děti nemohla mít, tak bych o tom uvažovala

při současném myšlení, právním stavu a vůbec stavu společnosti jsou Kojenecké ústavy nezbytností. A jejich zrušení, pokud k němu opravdu dojde ... bude tragickou ranou celému systému péče o dítě. Připadá mi, že o systémových věcech v této zemi rozhodují čím dále víc méně kompetentní nebo zcela nekompetentní lidé.

Je to sice hezká myšlenka, že by nebyly kojenecké ústavy, ale mohli děti být v tzv. rodinném kruhu, ale myslím si, že to v naší republice nebude tak jednoduché a hned v nejbližším termínu uskutečnitelné. Byla by to však hezká myšlenka. Já osobně jsem o adoptování dítěte uvažovala, protože to vypadalo, že žádné dítě nebudu mít, ale naštěstí medicína je tak daleko, že jedno dítě máme. Známá již několik let je zkoumána ohledně adopce dítěte. Je to hrozně dlouhé a detailní zkoumání. Přitom dítě se může narodit komukoliv a kdekoliv a nikdo nezkoumá nic (kde bydlí, jak žijí rodiče ...) jen v případě, že někdo na špatné zacházení či jinou věc upozorní.