Tak už jen dva dny a do měst, vesnic a domovů přijdou tři tolik očekávané bytosti – čert, Mikuláš a anděl. Děti se již nemohou dočkat, připravují si básničku či písničku, kterou Mikuláši přednesou či zazpívají. Určitě se ale hlavně těší na sladkosti nebo jiné dárečky, které v tento den dostanou. Možná se i trochu bojí, že jim čert vyčiní za zlobení či další prohřešky. V dnešním příspěvku se dozvíte zajímavosti nejen o této tradici, ale zamyslíme se i nad tím, zda má smysl děti strašit. A to není zdaleka všechno. Příjemné čtení.
Mikuláš byl skutečná osoba, která žila ve 3. a 4. století. O jeho životě se nedochovalo mnoho informací, ale jeho postava je spojena s mnoha legendami. Uvádí se, že zhruba na přelomu století se stal biskupem v Myře. Mikuláš byl oblíbený mezi lidmi, pomáhal těm, kteří to potřebovali. Při pronásledování křesťanů byl uvězněn a týrán. Zemřel 6. prosince – přesný rok není znám. Později byl Mikuláš uctíván (Mikuláš je patronem Ruska) a jeho sláva se šířila dále. Postava Mikuláše je považována za světce, přítele dětí, patrona zajatců, mučedníka a pomocníka v nouzi.
Samotný zvyk, kdy Mikuláš navštěvuje děti a dává jim dárky pochází z Německa (z 10. století).
Čert je pohádková postava, která žije v pekle. Jeho úkolem je dětem připomenout „hříchy“, kterých se v uplynulém roce dopustily a „vymámit“ z nich slib, že se polepší. Zlobivým dětem naděluje uhlí či bramboru.
Anděl je také pohádková bytost, ale na rozdíl od čerta, kladná. Je spojován s dobrem a čistotou.
Foto: Maskworld.comPrávě v tomto období dětští psychologové a další odborníci varují před možnými následky, které příchod této trojice, zejména pak čerta může způsobit.
Samozřejmě vždy záleží na konkrétním dítěti, jeho povaze, citlivosti. Některé snesou více, jiné jsou bázlivější a vystraší je téměř cokoliv, co vybočuje z normálu. Trocha strachu v mnoha případech neublíží, dítě se naučí ho překonávat, ale ne vždy to musí být pravidlem.
Je proto důležité, aby rodiče již dopředu rozhodli, jak setkání s těmito bytostmi bude probíhat, zda přijdou domů všechny tři, anebo třeba jen ty hodné či zda proběhne na zcela jiném místě, má-li smysl dítě strašit, popřípadě jak moc, budou-li vyžadovány sliby poslušnosti a výrazného zlepšení a podobně. Je jisté, že žádné dítko se nechová po celý rok naprosto vzorně, občas něco provede, ale na druhou stranu otázkou zůstává, zda právě osoba čerta je ta správná, aby dítě strašila a trestala. Je třeba si také uvědomit, že domov má pro dítě představovat pocit bezpečí a jistoty.
Tip: Rodiče by vždy měli být pro svého potomka oporou. Dítě by mělo vědět, že i přesto, že občas zlobí či něco provede, tak na maminka a tatínka je spolehnutí a postaví se za něj i proti „peklu samotnému“.
Trojice pohádkových bytostí chodí pouze v Čechách a na Slovensku. Jinde ve světě toto složení nenaleznete. V Německu, které je nám v tomto směru asi nejbližší, chodí Mikuláš s čeledínem Ruprechtem, doprovázet ho může i anděl, v Rakousku ho můžete potkat s Krampusem, v Nizozemsku přijíždí Mikuláš na bílém koni, v Belgii, Francii, Švýcarsku a Lucembursku má s sebou osla. Anděl se objevuje například ještě v Belgii, v Polsku a v Rakousku. V Nizozemsku je také velmi populární Černý Petr, který Mikuláše doprovází.
Někde navštěvuje Mikuláš děti přímo, jinde jim nechává sladkosti ve vánoční punčoše či jinde. Také den, kdy Mikuláš přichází, se liší – může to být 6. prosince, ale také až o Vánocích (Santa Claus v USA, Děda Mráz na Nový rok), nebo také v jiný den (pro představu: v Srbsko cca polovina obyvatelstva slaví tento svátek 19. prosince).
A pár zajímavostí na konec: Mikuláš chodí i v Karibiku, na Nizozemských Antilách a Arubě. Tradice sem přišla z Nizozemska
Chodí k vám domů čert, Mikuláš a anděl? Pokud ano, bojí se vaši potomci? Jak se čert chová? Domlouváte s ním dopředu, jak bude návštěva probíhat, anebo to necháváte na něm? Co si vůbec o této tradici myslíte? Má v současné době ještě význam? Jak pohlížíte na strašení dětí čertem? Když se vrátíte do svého dětství, jak to chodilo u vás dříve? Vzpomínáte si na to? Napište nám vaše zkušenosti, rady a příběhy.
Zdroj informací:
St.Nicholas Center
