Přineslo vaše dítě domů obálku od kamaráda, ve které byly samolepky a dopis, jak se zapojit do klubu příznivců samolepek? Jak jste se zachovali? Pomohli jste dítěti připravit dopisy, nakoupili jste samolepky a zaplatili poštovné? Anebo jste mu účast na této „zábavě“zakázali?
Tento týden přinesla má dcera domů obálku od kamarádky. Společně jsme jí otevřely a zjistily, že uvnitř je sada samolepek a dva dopisy (stejné, jeden s adresami, druhý prázdný). Dopis nesl název „Vítej v klubu příznivců samolepek“ a bylo v něm uvedeno, jaké kroky je potřeba dále učinit. V podstatě se jedná o to, že dítě nakoupí osm sad samolepek, které pošle na dvě adresy uvedené v dopise (jedna je kamaráda, od kterého dopis dostal) a zbytek samolepek pošle společně s dopisem svým šesti kamarádům (adresa kamaráda – odesílatele dopisu se posune na první místo a adresa dítěte bude na druhém místě). A tak to pokračuje stále dále.
Přemýšlela jsem, jak se mám zachovat. Vzhledem k tomu, že já jsem k jakýmkoliv takovým hrám skeptická, nikdy nic neposílám, nepřeposílám maily dalším x známým, dokonce většinu ani nečtu, chtěla jsem dceru přesvědčit, aby dopis vrátila (tato možnost je v dopise dokonce uvedena – máte na to šest dní J).
Mé argumenty začaly zlehka, a to tím, že s největší pravděpodobností někdo hru přeruší a samolepky (slibovaných je 36 balení J) nedostane a nebo jen pár. Pokračovala jsem tím, že i kdyby samolepky dostala, tak co s nimi bude dělat (samolepky mou dceru vcelku nezajímají). Nakonec jsem zvolila ten nejpřesvědčivější argument (aspoň dle mého mínění) – veškeré náklady si bude muset uhradit sama (Pro představu: Má dcera má kapesné 10 Kč za týden. K narozeninám a svátku dostává peníze od babičky a taktéž dostává peníze za prodej hraček, se kterými si již nehraje. Zda má peněz málo či moc nedovedu zcela objektivně posoudit, ale pokaždé dost počítá, když si něco chce koupit a někdy si to raději nekoupí).
Přesvědčování bylo neúspěšné a dcera dále nadšeně vykládala, jaká je to skvělá hra a zábava a že hru nesmí porušit (A o tom to je, že? Děti nechtějí zklamat kamarády, nechtějí porušit hru, cítit se trapně,….).
Co bylo dále? Nakonec jsem se rozhodla, že je to rozhodnutí mé dcery a že pro ní bude možná poučením do budoucna - nenechá se tak snadno nalákat k jiným hrám. 
Samolepky High School Musical
Sobotu jsme s manželem a dcerou trávili tím, že jsme kupovali samolepky (poměrně nákladná záležitost), tiskli a vyplňovali dopisy, popisovali obálky, lepili,…. Nakonec vše bylo hotové, včetně rozhodnutí, komu dcera samolepky pošle (rozhodování bylo složité).
Co by člověk pro své děti neudělal, že? Je to správně či špatně? Má nechat rozhodnutí na dítěti a nebo ho učinit za něj? Kdoví. Je jasné, že organizátoři takovýchto projektů spoléhají na to, že rodič chce svému dítěti vyhovět a neztrapnit ho před kamarády (No, uznejte: Kdo by nepodlehl větě z dopisu: „ Rodiče, víme, že toho máte dost, ale prosím věnujte tomuto roztomilému projektu trošku svého času………..Stojí za to vidět na tváři svých dětí obrovský úsměv……………).
Já osobně mám k lidem, kteří mají sice svou webovou stránku, ale na ní je pouze dopis ke stažení dost velkou nedůvěru …. Na druhou stranu je jasné, že se do ničeho takového nemusím zapojovat a svému dítěti to prostě zakázat.
Přemýšlím, co si vlastně pro své dceru přeji: na jednu stranu bych si samozřejmě přála, aby samolepky dostala, aby nebyla zklamaná. Na druhou stranu doufám, že samolepky nedorazí a ona si uvědomí, že tyto hry jsou naprostý nesmysl, že účastníků hry a samolepek není nekonečno a že je vlastně tím pádem dostane na úkor jiných dětí. Do budoucna by toto zjištění mělo cenu zlata, neboť by se podobných nesmyslů neúčastnila.
