Chtěla byste vědět, jak funguje vaše tělo? Zajímá vás průběh vašeho menstruačního cyklu, kdy je největší pravděpodobnost otěhotnět a kdy máte naopak neplodné dny? Slyšela jste o měření bazální teploty, ale nevíte, k čemu se používá? Přejete si otěhotnět, ale kdy je ten správný den?
Každý člověk má určitou bazální (=základní) teplotu těla. U žen se tato teplota během menstruačního cyklu mění (tedy pokud vše funguje správně). V období před ovulací (ovulace = uvolnění vajíčka z vaječníku. Vajíčko je pak cca 24 hodin připraveno ve vejcovodu k oplodnění) je bazální teplota nižší, den po ovulaci vzroste. Nárůst teploty je způsoben hormonem progesteronem). Před menstruací pak teplota opět klesne.
Měření bazální teploty je nejstarší způsob sledování plodnosti a byl poprvé použit ve třicátých letech minulého století.
Tato metoda může ženě napovědět, zda menstruační cyklus probíhá v pořádku. Žena zjistí, jak dlouho trvá první fáze cyklu (tato fáze se odborně nazývá folikulární), kdy zhruba dochází k ovulaci a jak dlouhá bývá druhá fáze cyklu (ta se odborně nazývá luteální). Poslední údaj (tedy délka luteální fáze) je důležitý ke zjištění, zda je tato fáze dostatečně dlouhá pro udržení těhotenství. Délka luteální fáze bývá 10 – 16 dní. Je-li kratší, pak se zárodek nestačí uhnízdit.
Ovulace je potvrzena, pokud platí, že po šesti nízkých teplotách následují tři vysoké (v tomto okamžiku už ale nelze otěhotnět). 
Teploměr Microlife MT 1951
Pokud by opakovaně výsledná křivka nebyla dvoufázová (tzn.nejdříve nižší teploty, poté vyšší) a teploty byly pod 37°C, znamená to, že je cyklus anovulační (nedojde k ovulaci, při které je možné otěhotnět). V tom případě je třeba navštívit gynekologa a domluvit se na dalším postupu.
Bazální teplotu je třeba měřit více cyklů po sobě. Teprve poté získá žena představu, jak její menstruační cyklus vypadá, zda je pravidelný či nikoliv a kdy zhruba dochází k ovulaci.
Bazální teplota se měří každý den ve stejnou dobu, ve stejném prostředí a v klidu. Laicky řečeno, teplota se měří po probuzení (sklepaný teploměr je třeba mít hned u lůžka), a to stále ve stejnou dobu (tj.např.vždy v 7 ráno). Měření by měl předcházet minimálně tříhodinový spánek. Pokud třeba zaspíte, existují určité korekce naměřené teploty – teplota stoupá cca o 0,1°C za každou hodinu. Většinou se ale doporučuje korekce nepoužívat a zapsat naměřenou hodnotu. Nezapomeňte si u ní však zapsat, kdy byla měřena a event.další informace.
Teplota se měří v ústech, v pochvě a nebo v konečníku. Pokaždé měříme teplotu na stejném místě (tedy pokud zvolíte měření v ústech, nelze pak teplotu měřit v pochvě apod.). Měříte-li v pochvě, pak je toto měření nutno přerušit po dobu menstruace. S měřením se opět začíná až den po skončení menstruace.
Použít je možno rtuťový i digitální teploměr. Uvádí se, že rtuťový teploměr je přesnější, ale měření trvá déle (min 5 minut). Digitální teploměry jsou rychlejší, ale ne všechny jsou přesné. Někdy se doporučuje ponechat teploměr na místě ještě chvíli po pípnutí, aby bylo měření skutečně ukončeno. Záleží ale na typu teploměru, kterým měříte (způsob měření by měl být uveden v návodu).
Teplota probíhá během menstruačního cyklu ve dvou fázích. V první fázi - folikulární (před ovulací) je teplota o několik desetin stupně nižší, v průměru okolo 36,5°C. Před ovulací často dochází k mírnému poklesu teploty (Někdy ale nezaznamenáte, protože se jedná jen o krátkodobý pokles, který nemusí být zrovna v době vašeho pravidelného měření). Po ovulaci dochází k nárůstu bazální teploty (cca 0,3 – 0,6 °C). Vyšší teplota přetrvává až do konce cyklu. Před menstruací pak teplota opět poklesne.
Naměřená teplota se zaznamená do grafu (Graf je možno si vytvořit. Na svislé čáře bude teplota po desetinách stupně, na horizontální čáře pak dny cyklu. Další možností je nalezení ovulačního kalendáře na internetu – nabízí se jich velké množství. Někdy stačí zadat hodnoty a křivka se vytvoří sama, jinde si kalendář vytisknete a sama doplňujete. Záleží jen na vás, co vám nejlépe vyhovuje. A ještě další možnost – kalendář se dá získat u gynekologa).
Do kalendáře je třeba si poznamenat jakoukoliv změnu, která by teplotu mohla ovlivnit (např.cizí prostředí, nemoc, nedostatek spánku,…).
Naměřené údaje vytvoří v grafu křivku. Tato křivka by měla být dvoufázová (laicky řečeno: nejdříve je fáze s nižšími teplotami, pak s vyššími). V tomto případě proběhla první i druhá fáze menstruačního cyklu a došlo k ovulaci.
Graf je třeba tvořit dlouhodobě, protože jedině tak získáte představu o svém menstruačním cyklu a můžete zhruba – přesně, bohužel, většinou nelze – předpovědět ovulaci.
Pokud dojde během menstruačního cyklu k otěhotnění, tak bazální teplota před očekávanou menstruací neklesne. Je-li teplota zvýšená 18 dní (a více) v řadě, je pravděpodobné, že je žena těhotná. Teplota dokonce ještě může vzrůst, a to cca 7 – 10 dní po oplodnění. V té době totiž dojde k uhnízdění zárodku, jenž začne produkovat hormon HCG (HCG = lidský choriový gonadotropin. Právě na přítomnosti tohoto hormonu v moči jsou založeny těhotenské testy). Tento hormon způsobuje další zvýšení teploty (křivka je pak třífázová). Pokud dojde v počátku těhotenství ke krvácení a bazální teplota je vysoká, zárodek většinou nebývá ohrožen. Pokud ale teplota klesá, zárodek s největší pravděpodobností odumírá.
Měření bazální teploty je výborná metoda pro zjištění, jak vaše tělo funguje. S největší pravděpodobností jí začnete používat hlavně v době, kdy se budete pokoušet otěhotnět (ale nenechte se tím nijak stresovat) a ještě spíše v době, kdy se vám nebude dařit otěhotnět. Ještě pro připomenutí – tato metoda má význam jen v případě, že je používána dlouhodobě (ne každý menstruační cyklus je stejný. Některé dokonce bývají anovulační), teplota je pečlivě měřena a zaznamenávána do grafu.
A skutečně poslední poznámka…zaujala mě tato stránka, kde je problematika měření bazální teploty zaznamenána skutečně do detailů. Tak třeba zaujme i vás.
Redakce JáRodič pro vás připravila seriál článků ve formě speciálu, který je věnován problému neplodnosti. Dozvíte v něm o příčinách...
