Odchází váš syn či dcera studovat mimo domov? Zakládá váš potomek rodinu? Stěhuje se vaše dítě k partnerovi či do svého bytu? A nebo jen přemýšlíte, co bude, až se vaše děti dospějí a osamostatní se? Co dělat a jak tuto novou situaci zvládnout?
Dospívání, postupné osamocování a pozdější odchod dítěte z domova je naprosto přirozená věc. Přestože si tuto skutečnost rodiče většinou uvědomují, bývá pro ně tato situace často velmi obtížná. Až dosud totiž byli tím, kdo se o děti staral, dával jim rady, vychovával a děti vyplňovaly značnou část jeho života. Po odchodu dítěte ovšem může dojít k tomu, že rodič má pocit nepotřebnosti, život se mu najednou zdá prázdný a neví, co dále. Tyto depresivní pocity, které někteří rodiče prožívají, nazývají odborníci syndromem prázdného hnízda.
Syndrom prázdného hnízda se často projevuje pocity úzkosti, osamělosti, nejistoty, prázdnoty,… Tento stav prožívají sice převážně ženy, ale objevuje se i u mužů. I oni mohou mít pocit nepotřebnosti… 
Autor: Yann Poirier | Dreamstime.com
Toto období bývá i těžkou zkouškou pro partnerské vztahy, neboť dochází k velkým změnám mezi které patří třeba změna zavedeného pořádku v rodině, změna rolí (žena byla dosud hlavně matka, muž otec), …
Naprosto ideální by byla situace, kdy by byl rodič na tuto změnu připraven, s potomkem (a vlastně i s partnerem) celou věc v klidu probral a již dopředu si pro sebe našel nové záliby, zaplnil svůj „nový“ volný čas. V tomto případě by bylo vše v pořádku, osamostatnění dítěte by se vlastně stalo pozitivní záležitostí a syndrom prázdného hnízda by se s největší pravděpodobností nedostavil.
Jak jsme již uvedli dříve, pro mnoho rodičů je odchod dítěte složitou záležitostí. Každý člověk je jiný, někdo přijímá změny v životě snáze, jiný nikoliv, někdo je aktivnější, další má rád klid a řád….
Odborníci a lidé, jenž touto situací již prošli, doporučují (pokud je to možné) dlouhodobější přípravu na tento okamžik. Již dopředu mohou rodiče přemýšlet o tom, jak s volným časem naloží, zda ho věnuji stávajícím či novým zálibám nebo třeba studiu cizího jazyka či práci s počítačem. Dobrým nápadem je nalezení nějakého společného zájmu či cíle s partnerem (př.procestování všech hradů v okruhu 100 kilometrů, lekce tancování, společenské hry,….).
A kdy vlastně dnes mladí lidé odcházejí z domova? Zatímco dříve odcházel dříve a jejich odchod byl většinou spojen se založením rodiny, v současné době dochází k posunu. Průměrný věk, kdy mladí odchází z domova je 25 let (v porovnání se zeměmi v západní Evropě je tento věk vyšší). Samozřejmě věk jejich odchodu od rodičů je ovlivněn mnoha dalšími faktory, např.studiem, finančním zabezpečením, …
Odchod dítěte z domova je pro mnoho rodičů složitým obdobím. Na druhou stranu se tento okamžik může stát příležitostí pro splnění mnoha přání a snů, které v době, jenž věnoval péči a výchově potomků musel odložit. Přejeme vám, abyste svůj „nový“ volný čas věnovali právě splnění svých přání a snů.
