Ošetřovné aneb péče o nemocné dítě

Tuto situaci znají snad všichni pracující rodiče – dítě onemocní a je třeba zajistit péči o něj. Pokud není k dispozici hodná babička, dědeček či jiná osoba, pak se musí o potomka postarat jeden z rodičů. Je jisté, že je s tím spojena nejen určitá finanční ztráta, ale samozřejmě někdy i určité potíže v práci. Matka či otec pečující o svého nemocného potomka dostává po stanovenou dobu dávku s názvem ošetřovné. A právě o ní bude dnešní pokračování speciálu Rodinné finance aneb Jak se v tom vyznat.

Kdo má na ošetřovné nárok

Podle zákona o nemocenském pojištění má nárok na ošetřovné ten zaměstnanec, který z následujících důvodů nemůže vykonávat svou práci:

• 
  Péče o nemocné dítěpečuje o dítě mladší 10 let, které je nemocné nebo utrpělo úraz či o jiného člena domácnosti, jestliže jeho stav vyžaduje ošetřování jinou osobou (týká se i žen po porodu, pokud jejich stav vyžaduje ošetřování jinou osobou)
• pečuje o dítě do 10 let navštěvující školské zařízení, které je uzavřeno z důvodu havárie, epidemie či jiné nepředvídatelné události. Dále pak v případě, že je dítěti nařízena karanténa a také tehdy, pokud onemocní, utrpí úraz apod. osoba, která o dítě běžně pečuje

Je důležité vědět, že rodiče se v péči o nemocné dítě mohou vystřídat, ale pouze jednou.

Jak dlouho se ošetřovné vyplácí

Ošetřovné se vyplácí devět kalendářních dnů, u osamělého zaměstnance, který má v péči aspoň jedno dítě do 16 let, jenž neukončilo povinnou školní docházku pak 16 kalendářních dnů.

Jestliže v době pobírání ošetřovného onemocní i druhé dítě, dávka se vyplácí jen jednou, ale podpůrčí doba začíná běžet od chvíle, kdy dítě onemocní.

Příklad: Onemocní 1. dítě – máte nárok na 9 kalendářních dnů ošetřovného. Třetí den onemocní i 2. dítě, začíná vám běžet nárok na ošetřovné, a to opět na 9 kalendářních dnů (pobíráte ale jen jednu dávku). Celkem tedy dostanete zaplaceno 11 dnů.

Doplnění: ošetřovné se nevyplácí za dny, kdy je nemocný v péči zdravotnického zařízení, dále jestliže je s dítětem partner/partnerka na mateřské či rodičovské dovolené (výjimka samozřejmě je, pokud onemocní či měl úraz rodič, který o dítě běžně pečuje viz výše).

Osamělý zaměstnanec

Za osamělého zaměstnance se považuje ten, kdo je svobodný, ovdovělý či rozvedený, ovšem jen v případě, že nežije s druhem/družkou či v registrovaném partnerství. Dále pak ten, jehož partner je ve výkonu trestu na dobu nejméně jeden rok nebo ve výkonu zabezpečovací detence, je-li partner nezvěstný a bylo zahájeno řízení o prohlášení za mrtvého/mrtvou. Při tom opět platí, že zaměstnanec nežije s druhem/družkou.

Kolik ošetřovné činí

Ošetřovné se nyní vyplácí od prvního dne vzniku nároku na něj. Činí 60 % redukovaného denního vyměřovacího základu (denní základ se redukuje stejně jako u nemocenského).

Denní vyměřovací základ je průměrný denní příjem v tzv. rozhodném období. To je zpravidla 12 měsíců před vznikem události (tedy nemoci).

A jak se počítá? Sečtou se příjmy, vydělí počtem započitatelných kalendářních dnů a výsledek je denní vyměřovací základ. Jak jsme již zmínili, tato částka se redukuje a teprve pak se z ní počítají dávky nemocenského pojištění. Do částky první redukční hranice se počítá 90 %, z částky nad první redukční hranici do druhé redukční hranice se počítá 60 %, z částky nad druhou redukční hranici do třetí redukční hranice se počítá 30 % částky a k částce nad třetí redukční hranici se nepřihlíží.

Od 1.1.2011 redukční hranice činí:

1. redukční hranice 825 Kč

2. redukční hranice 1237 Kč

3. redukční hranice 2474 Kč

Příklad (převzato z Portálu veřejné správy České republiky)

Vyměřovací základ v rozhodném období byl 912 500 Kč; vydělením této částky 365 získáme DVZ - 2 500 Kč.

Částka DVZ se potom redukuje tak, že:

• z částky první redukční hranice se počítá 90 %, tedy 825 x 90 % = 742,5 Kč;
• z částky nad první do druhé hranice (tj. 1 237 - 825 = 412 Kč) se počítá 60 %, tedy 412 x 60 % = 247,2 Kč;
• z částky nad druhou do třetí hranice (tj. 2 474 - 1 237 = 1 237 Kč) se počítá 30 %, tedy 1 237 x 30 % = 371,1 Kč.

K částce nad třetí redukční hranici se nepřihlédne, protože částka třetí redukční hranice (tj. 2 474 Kč) je maximální možná.

Následovně jednotlivé dílčí vypočtené redukční hranice sečteme (742,5 + 247,2 + 371,1 = 1 360,8 Kč; zaokrouhleno na 1 361 Kč), získanou částku vynásobíme 60 % (tj. 1 361 x 60 % = 817 Kč); získáme tak výši ošetřovného na jeden kalendářní den.

V případě, že potřeba ošetřování bude trvat např. 9 dnů, bude výše ošetřovného činit celkem 7 353 Kč (tj. 817 Kč x 9 dnů).

Dávka se vyplácí nejpozději do 1 měsíce následujícího po dni, v němž byl doklady pro nárok na výplatu doručeny. Částku lze vyplatit na účet nebo poštovní poukázkou (v tomto případě je však stržena úhrada za odeslání poukázky).

Kalkulačku pro výpočet naleznete například zde.

Jak postupovat

Jestliže vaše dítě onemocní a nemůžete chodit do práce, protože se o něj budete starat, pak je nezbytná návštěva lékaře. Ten nemocného nejen vyšetří, ale vyplní formulář s názvem Rozhodnutí o potřebě ošetřování (péče). Dostanete jednu část s názvem Rozhodnutí o vzniku potřeby ošetřování (péče) – žádost o ošetřovné, kterou po doplnění potřebných údajů předáte svému zaměstnavateli. Na konci lékař vyplní další díl formuláře, který nese název Rozhodnutí o ukončení potřeby ošetřování (péče). Opět je nutné ho předat zaměstnavateli.

Jestliže dojde k uzavření školy či mateřské školky, pak od tohoto zařízení obdržíte formulář Žádost o ošetřovné při péči o dítě do 10 let z důvodu uzavření výchovného zařízení (školy).

V případě, že se během nemoci rodiče v péči o dítě vystřídají, pak je třeba vyplnit formulář Žádost o ošetřovné osoby, která převzala ošetřování (péči), který naleznete na webových stránkách České správy sociálního zabezpečení, nebo si ho můžete vyzvednout kdekoliv na pobočce. Ten je třeba vyplnit a musí být podepsán i osobou, od které zaměstnanec péči o dítě přebírá.

Zdroj informací:

Česká správa sociálního zabezpečení

Zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění