Musim priznat, ze po velmi tezkem porodu, kdy jsem byla nucena jit na umele vyvolani a v silnych bolestech jsem protrpela celou noc (celkove 14 hodin na sale), jsem se jako mamca moc necitila. Vubec jsem nebyla pripravena na to, ze se budu o tak maleho tvorecka starat a jak moc tezky ten prvni mesic bude. Po nalezu preeklampsie jsem si domu krom vsech dalsich "beznych" veci odvezla i vysoky krevni tlak, k tomu vedro (srpen) a sok z toho, ze se v noci nevyspim (kojeni po dvou hodinach 24/7) zapricil to, ze jsem byla doslova nestastna. Tim, ze jsem rodila normalne, jsem mela samozrejme zniceny spodek, nastrizeni + stehy, hemoroidy a narusene vyprazdnovani spolu s neprijemnym pocitem pri curani po trojim cevkovani behem porodu. Do toho jsem porad menila vlozky, jak jsem se cistila. Po kazde toalete se chodit sprsit - docela narocne, nejen casove. Tim chci rici - plne ruce prace sama se sebou, zmenou rezimu domacnosti, nezbytne upravy v byte, dokupovani ruznych propriet a seznamovani se s malickou. Nase zlaticko, mala Karolinka, mela jen 2,5 kila, takze jsme se o to vic bali s ni nejak extra manipulovat, byla ticha (nyni s odstupem casu s charakteristikou "moc hodna") a to, co jsme obcas nasli na netu za ruzne strasidelne historky nam na nalade moc nepridalo. Kojeni byla kategorie sama pro sebe ... neverila bych, ze si tak dlouho nebudu moci lehnout na bricho, nejdriv kvuli tehotenskemu brisku a pak kvuli bolestivym bradavkam... Ale hlavne ze jsem se naucila kojit a po tydnu jsme se obesly bez injekcni strikacky a po dalsim tydnu i bez odsavacky... (tj. uz zadne ohrivani v noci a straseni v kuchyni...) Suma sumarum, co chci rici - chce to vydrzet! Ty prvni tri tydny! Proste se musi zatnout zuby (mimochodem, jeden se mi rozlomil hned po porodu, takze k tomu vsemu jeste starosti a vydaje s korunkou :( ) a vytrvat. Telo si zvykne a budete napr. usinat casteji na kratsi dobu... Nase zlaticko se naucilo pit v devet vecer, v jednu, ve ctyri a v sedm rano. Pres den je to stale variabilni a i kdyz byva vecer po te pate odpoledne protivna, tak noci byvaji k nezaplaceni a rada se vzbudim, prebalim ji a nakojim a pak hnedka poslu zase spinkat... Nyni jsme nacaly osmy tyden, tak uvidime, co nas ceka dal...

Mně nejlíp malinkej usínal u fénu a vysavače. Pro něj je tento hluk prý stejný jako to,co poslouchá v bříšku. Když už jsme nevěděli co s ním, tak se osvědčilo hodně pevně jej zavinout,aby se nerušil vystřelujícíma ručičkama a pustit takovýto zvuk. Většinou se uklidnil a spinkal :-)