Spotřebitelské úvěry jsou stále velmi diskutovaným tématem. Důvodem je nejen vysoká zadluženost domácností a neschopnost některých z nich své závazky splácet, ale i to, že právě v této oblasti působí množství nepoctivců. Vzhledem k tomu, že původní zákon o spotřebitelském úvěru (č.321/2001 Sb.) mnoho problémů neřešil, byl schválen zákon nový, který vstoupil v platnost počátkem letošního roku. Co se tedy změnilo? Zabrání tento zákon nepoctivým praktikám? A na co si má dát člověk pozor, jestliže uvažuje o spotřebitelském úvěru? Tak nejen na tyto otázky vám odpovíme v dnešním příspěvku.
Už od ledna se mění pravidla pro poskytování spotřebitelských úvěrů. V České republice má přitom spotřebitelský úvěr každá čtvrtá domácnost a každá desátá z nich ho zřejmě bude mít problémy splácet (údaje ČNB). Dle údajů České leasingové a finanční asociace (ČLFA) bylo jen za první tři čtvrtletí roku 2010 v nebankovními společnostmi uzavřeno přes 750 tisíc nových smluv o spotřebitelském úvěru a jejich objem přesáhl 28,5 miliard Kč.
Od 1. ledna 2011 platí zákon č.145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů, který přináší v této oblasti mnoho novinek.
Zákon upravuje úvěry od 5 000 Kč do 1 880 000 Kč. Nevztahuje se však například na ty, které jsou poskytnuty pro účely bydlení a zajištěny nemovitostí, dále na ty, které jsou poskytnuty bez úroku a další (více viz zákon).
Velkou změnou je povinnost věřitele poskytnout spotřebiteli zákonem přesně vymezené informace, a to v dostatečném předstihu (spotřebitel pak má šanci se s dokumenty v klidu seznámit a porovnat různé nabídky). A o jaké informace se jedná? Pro představu: druh spotřebitelského úvěru, jeho celková výše a podmínky čerpání, doba trvání, celková částka splatná spotřebitelem, roční procentní sazba nákladů (RPSN) – výpočet je poměrně náročný, kalkulačky naleznete například na stránkách České obchodní inspekce , požadované zajištění a další (více viz zákon, příloha 2).
Dále je to pak povinnost věřitele posoudit schopnost klienta splácet úvěr.
Není bez zajímavosti, že spotřebitel může odstoupit od smlouvy ve lhůtě 14 dnů od uzavření, a to bez udání důvodu. Také může spotřebitelský úvěr uzavřený na dobu neurčitou s okamžitou platností vypovědět (pokud nebyla domluvena výpovědní lhůta, která však nesmí být delší než 1 měsíc) a výpověď nesmí být zpoplatněna.
Spotřebitelský úvěr může být kdykoliv splacen (zcela či zčásti) a spotřebitel má právo na snížení celkových nákladů. Věřitel má nárok na náhradu nutných nákladů, jejichž výše však nesmí přesáhnout 1 % (zbývá-li do sjednaného konce úvěru více jak jeden rok), respektive 0,5 % z předčasně splacené části.
Smlouva musí být vždy vyhotovena v písemné formě (ale pozor: není-li tomu tak, neznamená to, že by byla smlouva neplatná).
A co tedy musí smlouva o spotřebitelském úvěru obsahovat? Samozřejmě druh spotřebitelského úvěru, kontaktní údaje smluvních stran, dobu trvání úvěru, celkovou výši a podmínky čerpání, RPSN, výši a počet plateb, informace o předčasném splacení včetně výše či výpočtu nákladů věřitele a další.
Kompletní seznam naleznete v příloze 3 zákona.
Pokud se rozhodnete pro spotřebitelský úvěr, pak se určitě vyplatí vyhradit si na jeho sjednání dostatek času. Je důležité si pozorně přečíst smlouvu, a to včetně všech příloh (hlavně pozor na texty psané malými písmeny, popřípadě umístěné dole pod čarou a podobně). Pokud něčemu nerozumíte, nebojte se zeptat. Jestliže se vám odpověď nezdá dostačující či máte pocit, že druhá strana nepodává pravdivé a kompletní informace, pak v žádném případě smlouvu nepodepisujte. Vždy je možné vše v klidu prostudovat doma, popřípadě se poradit s někým, kdo má v této oblasti větší zkušenosti.
Je třeba si uvědomit, že v některých případech může být na potenciální zájemce o úvěr vyvíjen tlak. Stůjte za svými názory a nenechte se dotlačit k něčemu, co jste vlastně nechtěli. Do budoucna byste toho litovali.
A ještě poznámka na závěr: pozor na tzv.rozhodčí doložky (bývají součástí smlouvy), které stanovují, kdo bude řešit budoucí spory – že to nebude standardně soud, ale jeden či více rozhodců. Pro spotřebitele je to samozřejmě značně nevýhodné.
V dnešním příspěvku jsme samozřejmě nemohli postihnout celou problematiku spotřebitelských úvěrů. Zaměřili jsme se hlavně na důležité novinky v zákoně o spotřebitelském úvěru. Dále jsme také chtěli připomenout, jak je důležité smlouvu o spotřebitelském úvěru číst a že se nevyplatí slepě důvěřovat zprostředkovateli či jiné osobě. Je jisté, že pro mnohé lidi je poměrně složité se v tom vyznat. Na druhou stranu není žádná ostuda to přiznat, poradit se s někým, kdo je v těchto záležitostech zkušenější, najít si informace na internetu či třeba zajít ke konkurenci a porovnat s jiným produktem.
Zdroj informací
Redakce JáRodič pro vás připravila speciál Rodinné finance aneb Jak se v tom vyznat, ve kterém vám postupně představíme jednotlivé...
