Nedávno jste si mohli na stránkách JáRodič přečíst příběh holčičky Karličky, která se narodila s rozštěpem rtu, čelisti i patra. Možná se ptáte, z jakého důvodu rozštěpy vlastně vznikají. Co je příčinou? Dá se tomu zabránit? Zjistí to lékaři vždy při ultrazvukovém vyšetření, anebo vás tato vývojová vada může zaskočit nepřipravené? Jaký je další postup a jak probíhá léčba? Konkrétní odpovědi nejen na tyto otázky pro vás připravila ve spolupráci s odborníky z této oblasti maminka Karličky, paní Hanka.
"Nebuďte nešťastná, vy, která jste dala život děcku s rozštěpem. Není to hanba, je to jen náhoda vývoje, omyl přírody. Vada se dá dnes dobře napravit. Máte plnou naději, že se z vašeho děcka stane hodnotný člen společnosti.“
Akademik František Burian, zakladatel české plastické chirurgie
Rozštěpové vady obličeje patří do kategorie vrozených vývojových vad. Svým názvem však poněkud matou – nevznikají rozštěpením, ale naopak nespojením příslušných částí obličeje v místech, kde by za normálních okolností měly být ret, čelist a patro.
Výskyt rozštěpových vad obličeje je pro Českou republiku udáván v poměru 1:530 všech živě narozených dětí.
Prenatálně se rozštěp podaří diagnostikovat pomocí UZV vyšetření asi v polovině případů, u ostatních si této vady lékaři dříve prostě nevšimnou.
Rozštěpová vada obličeje vzniká v těhotenství, mezi 8. a 12. týdnem. V tomto období se u embrya vytváří právě obličejová část. Pokud se počáteční struktury těchto částí spojí jenom částečně, nebo nespojí vůbec, dochází ke vzniku rozštěpové vady, a to v různých kombinacích.
Obličejové rozštěpy se rozdělují podle různých kritérií, zejména podle místa vzniku a podle rozsahu. Mohou být tzv. typické, ale i atypické.
Nejčastěji se vyskytují buď rozštěpy rtu a ostatních částí (rtu a čelisti, nebo rtu, čelisti a patra) anebo izolované rozštěpy patra. Mohou se objevovat v různých formách: pravostranný, levostranný, oboustranný, úplný, neúplný.
Výskyt rozštěpů u obou pohlaví není stejný. Celkový rozštěp je častější u chlapců, izolovaný u dívek.
Příčiny vzniku lze rozdělit na vnitřní (dědičnost – podílí se na vzniku rozštěpu 20-40 %) a vnější. Těch je celá řada. Patří mezi ně infekce, vlivy fyzikální (RTG záření, malé množství plodové vody), chemické (toxiny, drogy, alkohol, léky, nedostatek nebo nadbytek vitamínu A) a vlivy působící ze strany matky (nepřiměřená výživa, věk matky nad 38 let, diabetes mellitus, epilepsie matky).
Rozštěpy obličeje jsou na první pohled viditelné vrozené vývojové vady. U izolovaného rozštěpu rtu se jedná především o kosmetický defekt, který je časnou operací zcela odstranitelný. Celkové rozštěpy jednostranné i oboustranné postihují i další části obličeje, zejména nos a také anomálie chrupu, čelistí a skusu jsou možným průvodním jevem. Vše jsou to ale záležitosti řešitelné a v České republice řešitelné s vysokou úspěšností díky dlouhé tradici léčení rozštěpových pacientů a bohatým zkušenostem odborníků rozštěpových center v Praze a v Brně.
V České republice začala tradice moderního léčení rozštěpových vad již před osmdesáti lety. Zakladatelem české rozštěpové školy byl pan profesor František Burian. Tento vynikající plastický chirurg začal poprvé s léčbou rozštěpových pacientů komplexně – tedy ve spolupráci s celým týmem specialistů a kromě chirurgů přizval ke spolupráci také pediatry a psychology pro rodiče i pacienty. Vytvořil vzor péče o rozštěpové pacienty od narození do dospělosti.
V současné době je léčení rozštěpových vad soustředěno zejména do dvou rozštěpových center, v Praze a v Brně. Léčba probíhá komplexně a na odstranění rozštěpové vady se kromě plastického chirurga podílí v úzké spolupráci i další specialisté z oborů lékařských i nelékařských. Patří sem: genetik, pediatr, plastický lékař, ORL lékař, foniatr, logoped, stomatolog a případně i další odborníci.
Nostrilky: Kam se schovaly?Díky velmi časné operaci rtu, která se uskutečňuje do osmi až deseti dnů po narození miminka, kdy se u něj projevuje ještě tzv. fetální hojivost, jsou jizvy na obličeji děťátka takřka neznatelné. Navíc tyto děti jsou prakticky ihned také přikládány k prsu, takže není vyloučeno, že mohou být i plně kojeny. Při této operaci jsou dětem do nosánku zaváděny tzv.nostrilky – silikonové fixátory nosních dírek, které podpírají nosánek a napomáhají tomu, aby byl rovný a symetrický. Tyto fixátory děti nosí dle potřeby, nejčastěji do jednoho roku věku. Jejich údržba je poměrně snadná a protože je děti mají od narození, prakticky je nevnímají a nijak je neomezují.
Uzavření patra se provádí kolem desátého měsíce věku dítěte, tedy ještě dříve, než se začne vyvíjet řeč. Délka hospitalizace u obou operací zpravidla nepřesahuje jeden týden. Čelist se uzavírá kolem osmého roku věku dítěte.
Léčba rozštěpáčků je v hrazena z veřejného zdravotního pojištění (operace, kontroly ), rodiče si zpravidla hradí nosní fixátory a rovnátka, ale i na ta většina zdravotních pojišťoven alespoň přispívá.
Většina rodičů se zpočátku zpravidla obává, jestli se dokáží správně o miminko po operaci starat, jestli budou zvládat krmení, péči o nostrilky, masírování jizviček a podobně, ale vše je věc cviku. Děti vyrůstají, učí se a milují úplně stejně jako všechny jiné děti a díky nezbytné péči, které se jim dostává od útlého dětství, mají ty nejlepší předpoklady prožít šťastný plnohodnotný život.
Autor: Hana Broulíková
Zdroj: Odborná literatura, DP slečny Mgr.Evy Válové.
Jedna malá slečna, která se jmenuje Karlička, inspirovala redakci JáRodič k přípravě speciálu s názvem Děti s rozštěpem nebo-li rozštěpáčci....
