Sexuální výchova aneb jak a kdy

Máte doma zvídavé děcko a zrovna včera vás zaskočilo otázkou, kde se berou miminka? Nebo si naopak říkáte, že je už váš potomek dostatečně starý na to, abyste začali se sexuální výchovou, ale nevíte jak a kdy? Kdy vlastně začít se sexuální výchovou dítěte? A jak mu to všechno vysvětlit? A je vůbec nutné, aby to dítěti říkali rodiče? Předkládáme vám pár tipů.

• Psychologové i sexuologové se shodují, že prvním zdrojem informací v této oblasti by měli být rodiče. Přestože to pro vás možná nebude lehké a vlastně nevíte, jak na to, nenechávejte tuto část výchovy na někom jiném. Vaše role je nezastupitelná. Právě rodiče jsou totiž pro své děti největším vzorem a ovlivňují postoje a názory dítěte. Dítě vás sleduje v každodenních situacích a vnímá daleko více než si někdy rodiče uvědomují. Zajímá ho, proč se s tatínkem/maminkou objímáte, dáváte polibky a nebo naopak proč se hádáte.
• Dítě by mělo vždy dostávat pravdivé a přesné informace. Odpovědi nemusí být složité a dlouhé (ale měly by být přesné). Uvidíte, zda se vaše dítě s odpovědí spokojí či nikoliv. Vždy záleží na věku a zvídavosti dítěte. Některé se spokojí s jednoduchou odpovědí (např. děti rostou v maminčině bříšku), jiné klade další a další otázky. Nemusíte se bát, že řeknete příliš mnoho. Dítě si z odpovědí vybere jen ty informace, které ho zajímají a kterým rozumí.
  Autor: Grafoo / Dreamstime.com
• Pokud nevíte, jak a kdy začít, eventuelně je vám to nepříjemné, stydíte se a podobně, jsou výbornou pomůckou knihy. Pro začátek pomohou překonat ostych a pak už pro vás bude snazší zodpovídat dotazy dítěte. Zkuste třeba knihu: „Encyklopedie pohlavního života“ od Christiane Verdouxové a spol., z vydavatelství Slovart (tato kniha má čtyři díly, dle věku dítěte+pro dospělé), „Pohlavní život“ od Jarmily Pondělíčkové-Mašlové, z vydavatelství Slovart, „Petr, Ida a miminko“ od Grethe Fagerströmové (komiks), nebo „Jak jsem přišel na svět“ od Kateřiny Janouchové.
• Zkuste si dopředu připravit odpovědi na otázky dítěte, popřípadě na situace, které by vás mohly zaskočit. Například dítě se vás v naprosto nevhodnou chvíli zeptá, jak se rodí miminka, co je to sex….. Je fajn, když zachováte klid a dítě neokřiknete. Můžete mu třeba odpovědět, že je to velmi zajímavá otázka/že je super, že se ptá/jsem rád-a, že se ptáš, popovídáme si o tom cestou domů/před spaním/……. Nezapomeňte pak svůj slib dodržet. Jsou i další situace, které vás pravděpodobně zaskočí: najdete dítě nsexuální zneužívání, dítěahé, jak zkoumá své tělo popř. si hraje s genitáliemi nebo si hraje s kamarádem/kamarádkou na doktory. Také vás může přistihnout při sexu….. Samozřejmě, někdy nestačíte nebo nejste schopni svou připravenou odpověď použít. Možná dokonce zareagujete napomenutím, křikem,….jednoduše řečeno – negativně. Určitě to nepřejděte a v nejbližší možné chvíli si se svým dítětem pohovořte, vysvětlete svůj postoj, reakci….
• Jak říkají odborníci: „Nikdy není příliš brzy“. V dnešní hektické době děti vyzrávají a dospívají dříve. Navíc jsou obklopeny množstvím podnětů a zahrnuty velkým množstvím informací. Obrovský vliv mají média, internet,…. O sexualitě slyší každý den. Nebojte se tedy, že začnete příliš brzy. Začít je vhodné již v předškolním věku. V první třídě by pak dítě již asi mělo vědět, jak přichází na svět, jak dítě vzniká,… Určitě se tím ale nestresujte, každé dítě je jiné, každé se začne zajímat jindy.  Na druhou stranu hovor na toto téma příliš neodkládejte, aby si dítě informace nezískalo někde jinde.
• Pokud se vaše dítě nezeptá samo a vy získáte pocit, že by o dané problematice už něco vědět mělo, zkuste si s ním v klidu sednout, zjistit, co už ví a co by ho zajímalo. Zájem lze podnítit a rozhovor začít i v běžných situacích, např.u filmu nebo vidíte-li těhotnou ženu, objímající se pár. Určitě lze využít i příležitosti, kdy dítě vidí pářící se zvířata.
• Tím, že budete svému dítěti pravdivě odpovídat na jeho dotazy, uděláte si na něj čas a podobně, získá vaše dítě pocit, že se rodiče může zeptat na cokoliv. Jde hlavně o získání důvěry. V tomto věku vám naprosto věří, takže i do budoucna bude spíše věřit vaším odpovědím než různým dezinformacím od kamarádů apod..
• Mluvte s dítětem o sexuálním zneužívání. Nestačí jen dítěti říci, že nesmí mluvit s cizími lidmi, brát si od nich věci, kamkoliv s nimi chodit atd.. Je nutné, aby dítě vědělo, že se ho nesmí nikdo dotýkat proti jeho vůli (zahrnuje to i vynucené polibky a objetí ze strany rodiny. Tolerujte dítě jako osobnost a pokud zrovna nechce dát „pusu“ tatínkovi/babičce/sestře/… při loučení, nenuťte ho k tomu. Stejně tak, nechce-li se dítě mazlit),… Taktéž by mělo vědět, že ne každý dospělý mu může říkat, co má dělat, nutit ho k chování, které není správné (lhaní, zatajování,…). Určitě dítěti zdůrazněte, že vám může o čemkoliv říci a nemusí se bát, že byste se na něj zlobili. Výborným tipem je hra na: „Co bys dělal/a, kdybys…..“. Probírejte s ním různé situace a pomozte mu najít řešení. Dítě si dopředu „nacvičí“ chování v obtížných situacích a má šanci je zvládnout.
• Máte-li na některé věci v oblasti sexu/sexuality vyhraněný názor nebo je neschvalujete, určitě o tom svému dítěti řekněte. Vysvětlete mu svůj postoj, ale zároveň se pokuste danou věc neodsoudit. Například je pro vás problém předmanželský sex, antikoncepce, nahota či cokoliv dalšího. Zkuste dítěti vysvětlit, co to znamená, že vy s tím nesouhlasíte a proč, ale zároveň je fajn dodat, že ostatní lidé mají jiné názory. Dítě si postupem času samo vytvoří názor. Výše uvedené se týká i opačného postoje. Např.ve vaší rodině jste otevření, nahota není problém, ale u kamaráda vašeho dítěte to problém je. Opět je důležité dítěti vysvětlit svůj postoj a zároveň ho ale upozornit, že v jiných rodinách mohou mít jiný názor.

Co napsat závěrem?

Hlavně buďte trpěliví (děti se dovedou ptát pořád dokola na stejné otázky) a nebojte se se svými dětmi mluvit. Je to totiž obrovský dar, který svému dítěti můžete dát. A pokud něco nevíte? Dnes už to přeci není žádný problém….dítěti klidně přiznejte, že zrovna tohle nevíte, ale že to spolu můžete najít na internetu, v knize či jinde.

Přejeme vám hodně úspěchů a těšíme se na vaše zkušenosti, názory a rady, které pomohou i ostatním tuto nelehkou oblast výchovy bravurně zvládnout.