Já osobně mám teda se svým posledním a doufám, že i jediným rozvodem velice hořkou zkušenost. S bývalým jsme naštěstí děti ještě neměli, takže o ty jsme se handrkovat nemuseli. Byl tam ale obrovský spor o majetek, který jsem málem prohrála. Nebýt toho, že mi kamarádka doporučila lepšího advokáta - https://www.cikr.cz/ se kterým jsem nakonec spor vyhrála, tak by mě můj bývalý oškubal snad o všechno.

dobrý den já jsem se svým bývalím rozešla ještě před porodem.On sice o naší 4 měsíční dcerku nemá zájem ale bojím se až bude natálka větší a on se kní začne hlásit já mám přítele a chci malou naučit naněj že on je její tatínek.Bývalí se na malou od narození byl podívat všeho všudy 3krát.Máte stímhle nějaké skušenosti? Budu vděčná a ráda za rady.Měj te se hezky Kristina

Konečně někdo řekl, jak to doopravdy je. Chlapi se někdy o děti starat nechtějí, ale když chtějí, měli by se v tom maximálně podporovat. Místo toho je matky, soudkyně a Zubaté na OSPODech odstavují od dětí...

děti se svěrují do péče matkám, ne kvůli socialistickému přežitku, ale protože matka má od přírody větší instinkt své děti milovat a ochranovat a hezky o ně pečovat. a otcové po rozvodu jsou často i rádi , že nemají další finanční starosti , sotva si odbydou povinné výživné 500kč měsíčně a jdou si žít dál po svém. jenom pár jedinců se přetahuje o děti a myslí si , že je to prima zázemí se každý týden stěhova do nového, sotvaže se dítě aklimatizuje v jednom kolektivu, zase nový citový rozvrat při přechodu do druhého rodinného i školního režimu. jen málokterý otec se lépe věnuje dětem , než matka, ale jsou i tací, tam je lépe dítěti u otce, když matka nemá čas a je příliš pracovně vytížená a třeba víc nervozní a otec je klidas a má dost třeba sportovních aktivit s děckem. no to je můj názor..

Já si střídavou péči nedovedu vůbec představit.Pokud bydlí rozvodené rodiče v každý v jiném městě tak dítko musí navštěvovat dvě základní školy (mateřské školy) nebo jak to funguje?

Jak by byli sami rodiče nadšení, kdyby se měli každou chvíli spakovat a přestěhovat se, aby se pak stěhovali zpátky a tak pořád dokola :-/

s tím údajně před soudem neměla problémy. Pak ale po několika návštěvách synové asi začali povídat jak je u táty fajn a pod a byl šmitec. Zákaz stýkání se syny, ze strany bejvalé ženy a v podstatě už kluky nevídám. Nechci se s ní u soudu tahat o děti, tak jsem to nechal být. Byl jsem v podobné situaci když se kdysi rozvedli mí rodiče a bylo to skoro nachlup to samé. Nic proti ženským, ale oni umí každé dětské vyjádření "u táty bylo moc fajn" obrátit proti nám mužským. Jelikož jsem to poznal v dětství, tak to raději neřeším. Myslím, že na tento systém péče je potřeba aby mezi rozvedenými partnery nebyla zášť a nedůvěra. Děti si při hodnocení svých zážitků neberou servítky a jsou zcela otevřené a to je asi největší kámen úrazu. Rodiče si to pak všechno berou jako útok toho druhého proti sobě.

Chtěl bych se zeptat máli s touto střídavou péčí někdo zkušenost jak se k tomu staví nebo jak to prožívají děti kolem 5 let?