Tipy, jak zvládnout pubertu

Čas plyne a najednou zjistíte, že máte doma puberťáka. Všichni sice ví, že toto období nastane, protože patří k dospívání, ale nikdy se na něj asi nelze dostatečně připravit. Musí vlastně puberta proběhnout u každého? A kdy se objevuje? Existuje nějaký způsob, jak se s ní vypořádat, jak ji co nejlépe zvládnout? Tak nejen na tyto otázky vám odpovíme v našem dnešním příspěvku.

Puberta

Foto: NickJ / Freerange.comPuberta je období dospívání, kdy se z dítěte stává dospělý člověk. Je doprovázena nejen tělesnými, ale i psychickými změnami. Dochází k tomu, že dospívající má potřebu osamostatnit se, bouří se proti autoritám, velkou roli naopak začnou hrát jeho kamarádi a vrstevníci, respektive jejich názory a postoje.

Puberta začíná u dívek zhruba okolo 10.-12. roku, u chlapců o cca rok později. Jedná se ale o individuální záležitost – každý člověk je jiný.

Nejdůležitější je trpělivost

Je jisté, že nejdůležitější je trpělivost a pevné nervy. Na druhou stranu s největší pravděpodobností rodičům občas nervy „ujedou“ a budou se chovat ke svému dospívajícímu potomkovi tak, jak nechtěli. Stokrát si člověk může říkat, že takto by se nezachoval, nekřičel by na svou dceru či syna, ovšem realita je někdy náročnější, než si rodič předtím vůbec dovedl představit. V žádném případě ale není třeba, aby se zbytečně obviňovali. V podstatě to nemá význam. Stalo se, a tak je třeba se s tím smířit a zkusit to příště lépe. Pokud rodič přestřelil, není od věci se dítěti omluvit.

Rady a tipy, jak pubertu zvládnout

• stanovte pravidla, která je třeba dodržovat – pozor, aby nebyla zbytečně přísná a nezasahovala do soukromí dítěte. Zkuste netrvat na „maličkostech“. Tato pravidla by měla být dodržována, a to oběma rodiči („dvojí“ výchova se nevyplatí)
• je důležité respektovat dospívajícího, jeho soukromí, názory
• udělejte si na svého potomka čas – často sice nebude mít zájem s vámi komunikovat či se bude tvářit otráveně, ale každopádně by měl vědět, že bude-li chtít, čas si uděláte, vyslechnete ho. Můžete mu navrhnout i nějakou společnou činnost, která by ho zaujala. Určitě se ale nevnucujte.
• chvála se vždycky hodí
• vzpomeňte si na svou pubertu a zkuste se na věci dívat s nadhledem (někdy je to sice dost složité, ale za pokus to stojí)
• najděte si nového koníčka, abyste se rozptýlili (můžete začít cvičit, naučit se nějaké ruční práce, chodit do divadla, zvládnout nějaký cizí jazyk). Určitě je také fajn si čas od času odpočinout, udělat si čas jen sám pro sebe, uklidnit se.
• podělte se o své starosti s kamarády či známými, určitě se vám aspoň trochu uleví a také možná zjistíte, že i ostatní se potýkají se stejnými problémy, popřípadě je mají již za sebou
• zkuste trávit více času se svým partnerem, věnujte se aktivitám, které vás baví. Tip: zkuste vynechat hodinové diskuse na téma pubertální potomek, které k pohodě jistě nepřispívají
• všímejte si chování svého potomka – nekontrolujte ho nijak výrazně, ale na druhou stranu je důležité zaznamenat případné rizikové chování (užívání návykových látek, trávení času v nevhodné partě a další). Nejste-li si jisti, kontaktujte odborníka. Rozhodně se nevyplatí schovávat hlavu do písku.

• neberte si osobně vše, co vám vaše dítě řekne. Mnoho z toho není myšleno vážně.

Závěr

Vzpomínáte si na svou pubertu? Jaká byla? A co o tomto období říkali vaši rodiče? Jak se s tím vůbec vyrovnali? A jak se teď sami chováte v roli rodiče? Je pro vás puberta něco, čeho se bojíte, anebo si říkáte, že to zvládli jiní, zvládnete to také? Napište nám vaše názory, rady a tipy. Samozřejmě oceníme i příběhy ze života.