Filipojakubská noc se blíží, děti chystají kostým čarodějnice, dospělí se těší na opékání buřtů a další zábavu. Kde se ale tato tradice vzala a proč se vlastně dodržuje? Co všechno je s ní spojeno? Na dnešní den jsme pro vás připravili množství zajímavých informací, které jsou spojeny právě s tímto dnem, respektive nocí. Příjemné čtení.
Čarodějnice / výrobce PAPOFilipojakubská noc (také Beltine, Valpuržina noc či pálení čarodějnic) připadá na poslední dubnový den, tedy na noc z 30. dubna na 1. května. Původně vychází z keltských zvyků a rituálů (začíná světlá část roku).
Tato noc je považována za magickou. Během ní prý mají zlé síly větší moc než obvykle a škodí lidem.
Věřilo se také, že se čarodějnice slétávají na čarodějnický sabat, proto je také někdy nazývána nocí čarodějnic.
Dokonce se říká, že právě v tuto noc je možno nalézt poklady. Je ale třeba mít u sebe květ kapradí, aby se člověk uchránil před zlými silami.
Pálení čarodějnic má dlouhou tradici a slaví se na mnoha místech v Evropě.
Toto tajné shromáždění, na které se čarodějnice nejčastěji dopravovaly na koštěti, se konalo hlavně na pustých místech. Výhodné byly hory či skály. Sabat prý řídil ďábel. Během něho se tancovalo, a to pozpátku, jak je u čarodějnic zvykem, hodovalo, povídalo, předávaly se zkušenosti, vařily se lektvary a podobně.
Ohně se zapalovaly na ochranu před čarodějnicemi (původně před zlými silami obecně). Měly je odehnat. Zakládaly se na kopcích či na jiných vyvýšených místech. Mezi tradice patří například zapalování košťat a jejich vyhazování do výše (čarodějnice létající na koštěti), pálení figuríny čarodějnice, přeskakování ohňů a další.
A jak se ochránit před působením zlých sil? Kromě pálení ohňů patří prý mezi „osvědčená“ opatření pokropit obydlí svěcenou vodou či udělat na zárubně svěcenou křídou tři křížky, dát před práh drny, protože čarodějnice musela před vstupem do domu spočítat všechna stébla a další.
Ti, kteří touží po miminku, by měli vědět, že Filipojakubská noc je považována za plodnou. Dokonce se říká, že děti počaté v tuto noc jsou celý život šťastné.
Zejména na vesnicích se staví májky. A proč vlastně? Úkolem je uhlídat jí (respektive její vrchol) před mladíky ze sousedních vesnic. Pokud se to nepodaří, je to pro vesnici velká ostuda.
Přemýšlíte, proč se noci říká Filipojakubská, když Filip a Jakub mají svátek jindy? Je to proto, že dříve byl 1. květen dnem svatého Filipa a Jakuba (apoštolové). Tento den také nastával přechod mezi studeným (tmavým) a teplým (světlým) obdobím roku.
Beltine je keltský svátek. Pálily se ohně, které se považovaly za očišťující. Oslavoval se příchod světlého období roku, tancovalo se, skákalo přes ohně a další.
Tato tradice je velmi živá a oblíbená a na mnoha místech se dodržuje dodnes. Pálí se ohně, u kterých se sejde množství lidí, pečou se buřty a pije pivo, propuknou lidové veselice spojené s tancem, zpěvem, často i doprovodným programem.
Napište nám, zda Filipojakubskou noc slavíte a popřípadě jakým způsobem. Organizují se v místě vašeho bydliště velké oslavy, anebo se tato tradice u vás nedodržuje? Co pro vás tento den vlastně znamená? Těšíme se na vaše příspěvky a fotografie.
