Naše Natálie si občas strčí palec do pusy, ale to je na chvilku a tak to neřeším. Nepatří naštěstí mezi ty děti, které by chodili po pokoji s palcem v puse. Zřejmě to má i do miminkovského věku, kdy nechtěla dudlík. Asi co není k jídlu, tak moc dlouho v puse nevydrží. :-))))

Dcera od sousedů si cucala palac a to hodně dlouho. Mělo to vliv i na zuby. Slyšela jsem, že pak s tím musela i na operaci.

... ale po pravdě nepřikládali jsme tomu nějaký extra význam a po krátkém čase to samo přestalo. Buď to bylo v období, kdy vyráželi zoubky ... a nebo byly asi něčím zaujaté, zamyšlené ( no těžko říci co se v té malé hlavičce odehrává ). Rozhodně ale vím, že čím víc se na takovýto zlozvyk upozorňuje, tím spíš to má opačný výsledek. Rozhodně bych se nebál, že by si dítě cucalo paleček ve školním věku a pod. to už bude dost vyzrálé na to aby si samo uvědomilo, že se to asi nedělá. Druhá stránka věci je čistota rukou. A tedy ty vzpomínané bakterie. No pokud je to v domácím prostředí, tak doma máme asi uklizeno a nesí se moc čeho bát. Pokud to máme pod dohledem. Venku je to horší a tam je to třeba hlídat. Ale čistě jako zlozvyku bych se toho nebál. Mnohem horší zlozvyk je okusování nehtů, a to už je zlozvyk napříš věkovým spektrem.