A je tu masopust. Možná vás to překvapí, protože s masopustem máte spojeny veselice, průvody masopustních masek či třeba zabijačky, ale je to tak. Masopustní období totiž začíná hned po Vánocích a končí Popeleční středou. Nicméně je třeba dodat, že největší oslavy se konají až těsně před začátkem půstu. Kde se ale vlastně masopust vzal a proč se slaví? Existují nějaké zvyky, které se dodnes dodržují? Tak nejen na tyto otázky vám odpovíme v našem dnešním příspěvku. Příjemné čtení.
Foto: Martis Fuksu / Pixabay.comMasopustem se nazývá období od Tří králů do Popeleční středy, tedy od 6. ledna do 10. února (platí pro rok 2016). Přesné datum masopustu není vzhledem k pohyblivému datu Velikonoc (tedy i Popeleční středy) pevně dáno.
Popeleční středou pak začíná postní období, které trvá 40 dní (až do Velikonoc, nepočítají se neděle). A proč právě Popeleční středa? Název je odvozen od tzv. popelce, což je znamení kříže, které popelem uděluje kněz při mši.
Masopust, někdy také označován jako období karnevalů (slovo karneval pochází z italského slova carnevale, což znamená „maso pryč“) byl tou správnou dobou pro hostiny, hodování, bály a podobně. V závěru masopustu pak oslavy vrcholily - lidé hodovali (připravovali se na čtyřicetidenní půst), tancovali a veselili se, probíhaly maškarní zábavy, chodily průvody masek.
Pojmem masopust se dnes zpravidla označují poslední tři dny před Popeleční středou. Neděle je někdy nazývána jako taneční. Jak už název napovídá, konají se taneční zábavy. Pondělí žádný speciální název nenese. I v tento den se lidé věnují zábavě. Úterý pak se jmenuje maškarní a asi nepřekvapí, že se konají průvody maškar. K tradičním maskám patří medvěd s medvědářem, kobyla/koníček, kominík, kozel a další. Bylo a někde dosud je zvykem, že masopustní průvod prochází vesnicí, do toho hraje hudba, provádějí se různé legrácky a taškařice. Samozřejmostí je pohoštění masek v každém domě. Tento den je i vyvrcholením masopustu.
Ještě pro doplnění: přípravy na masopust začínají již ve čtvrtek, kterému se říká tučný. Jeho název je odvozen od stravy, která se v tento den jedla. Mělo se jíst co nejvíce, aby byl člověk po celý rok při síle.
Jak již bylo zmíněno výše, masopust, respektive jeho závěr je časem bohatých hostin. Tradičně se konají zabijačky (roli hrála i praktická stránka věci - zima byla pro tuto činnost vhodným obdobím) a na stole se objevují jelítka, jitrnice, klobásy a další. Nesmí chybět ani sladká jídla, například koblihy a šišky.
Samozřejmostí bylo i dobré pití, hlavně pivo a pálenka.
Zajímá vás, jaké bude počasí o Velikonocích? Pak pečlivě sledujte počasí o masopustním úterý. Říká se totiž:
Pro popeleční středu pak platí: Jaké je počasí o Popeleční středě, takové se drží celý rok.
Co víte o masopustu? Slavíte jej? Pokud ano, jakým způsobem? Máte toto období spojené s nějakými zvyky? Myslíte si, že má v současné době tato tradice ještě význam, anebo se jedná o přežitek? Napište nám vaše názory, tipy a třeba i recepty na klasické masopustní jídlo.
Zdroj informací:
Wikipedia.cz
