Nárůst nadváhy a obezity u dětí je podložen mnoha studiemi a je markantní zejména v dlouhodobém srovnání. Poslední rozsáhlá studie na české populaci byla provedena v roce 2005. Dle jejích výsledků mělo v té době 20 % dětí v mladším školním věku a 10 % dětí staršího školního věku nadváhu nebo bylo obézních. Od té doby uplynulo 7 let, během kterých se celý problém ještě prohloubil a počet obézních dětí u nás stejně jako na celém světě nadále roste. V Evropě se tak s tímto problémem setkává již 14 milionů dětí.
Obezita je metabolické onemocnění spojené s celou řadou dalších chorob a také významný rizikový faktor, který se podílí na vzniku a rozvoji mnoha civilizačních onemocnění. Ačkoli u některých dětí je viditelná na první pohled, pro potvrzení diagnózy a zmapování její závažnosti je třeba použít upravený BMI (Body Mass Index). Ten na základě hraničních hodnot v jednotlivých letech dítěte vymezuje tři stupně obezity – mírnou, střední a těžkou. „Kromě tabulek a výpočtů může být signifikantní celá řada dalších skutečností. Porodní parametry, kolísání váhy, rozložení tuků, růst, rodinná situace, sociální podmínky apod.,“ vysvětluje pediatr a autor populárně-naučných knih pro rodiče Martin Gregora a dodává: „V neposlední řadě je důležité znát subjektivní pohled samotného dítěte a stěžení by měl být i názor pediatra.“
Hrozba vzniku obezity je sice u každého jedince velmi individuální a ovlivňuje ji široká paleta faktorů, přesto lze na základě statistik a odborných studií vysledovat některá období života dítěte a mladistvého, která jsou více riziková a v otázce vzniku obezity mnohdy klíčová. Tím prvním je možná překvapivě již období těhotenství a kojení. „U dětí s vysokou nebo naopak velmi nízkou porodní hmotností se riziko rozvinutí nadváhy a obezity zvyšuje. Jedním z preventivních kroků je kojení, které kromě jiného také učí dítě korigovat množství přijaté stravy,“ vysvětluje terapeutka dětské obezity Jana Divoká ze sdružení STOB. Pokud je dítě z nějakého důvodu krmeno náhradami mateřského mléka, pak opět platí to, že by měly být již od malička dodržovány doporučené dávky.
Zejména v předškolním věku by se měli rodiče vyvarovat toho, aby nevědomky neučili své děti hledat řešení problémů v jídle. Pokud bude dítě zlobit či vyžadovat zájem rodičů a ti mu místo své pozornosti dají něco dobrého k jídlu, aby „měli pokoj“, je to ta nejlepší cesta, jak toho docílit. Pokud si totiž dítě zvykne na to, že nespokojenost se řeší jídlem, bude toto praktikovat i ve svém budoucím životě. Svou psychickou nepohodu bude řešit přejídáním, což logicky povede k obezitě.
Zlomovým obdobím pro vznik obezity je také vstup dítěte do základní školy, který pro něj automaticky znamená snížení pohybové aktivity, oproti škole mateřské. Vhodné je proto přihlášení na nějaký sportovní kroužek, v rámci něhož bude mít dostatek pravidelné pohybové aktivity a zároveň mu pomůže v procesu socializace. Asi do šestého roku věku dítěte se zároveň tvoří chuťové preference jídla. Toto období je tedy stěžejní i proto, aby rodiče dítěti nabízeli co nejrozmanitější chutě, a tedy i potraviny, které je vhodné konzumovat. „Není dobré dítě nutit jíst určitou potravinu, ale spíše nerezignovat, když ji poprvé odmítne a pokusit se ji nabídnout po určité době znovu. Veledůležité je také vést dítě k pravidelnému jídelnímu režimu,“ radí terapeutka dětské obezity Jana Divoká.
Pro vznik obezity je rizikové také období puberty, ve kterém se z dítěte stává dospívající, což je doprovázeno mnoha emočními změnami a často vysokým tlakem okolí. Podle poslední mezinárodní studie WHO (World Health Oraginisation) je ve věkové skupině 11 – 15 let pozorován vyšší výskyt nadváhy a obezity u chlapců, a to dokonce více než o polovinu. „Dívky se v tomto věku více začínají starat o svůj vzhled a nadváhu či obezitu řeší. U chlapců, resp. mužů, bývá obezita často více společensky tolerována a zdravotní důvody nejsou v tomto věku ještě tak silnou motivací pro řešení nadbytečných kilogramů,“ vysvětluje terapeutka Jana Divoká a dodává: „Je však nutné dodat, že dívky v tomto věku jsou skupinou, která je naopak ohrožena vznikem poruch příjmu potravy.“
Kromě jídelníčku se o dětskou obezitu zasluhuje také pitný režim, problematická je zejména nadměrná konzumace sladkých nápojů. „Vypije-li dítě 1 litr sladkého nápoje denně jaksi „navíc“ nad svůj denní energetický limit, může to za cca 14 dnů činit 1 kg hmotnostního přírůstku,“ zdůrazňuje terapeutka. Zřejmě nejlepším řešením této situace je volba pestrého pitného režimu, který bude pro děti mnohem více motivující. Základem takového pitného režimu by samozřejmě měla být voda, ale děti si v rámci něj mohou dopřát i chuťově zajímavější nápoje, aniž by jim to nějak škodilo. Mezi ně mohou patřit např. dětské nápoje, které jsou slazeny stévií. Stévie je totiž podle některých odborníků jedním ze sladidel, které lze obecně doporučit i pro jídelníček dětí od 3 let. „Je to vhodná volba zvláště pro děti, které jsou zvyklé na sladkou chuť a nesladké nápoje odmítají,“ doporučuje Martin Gregora, pediatr a autor populárně-naučných knih pro rodiče.
Orientaci v problematice energetické hodnoty a množství cukrů v nejznámějších dětských nápojích přehledně zobrazuje tabulka níže.
Více informací o problematice dětské obezity naleznete na http://www.hravezijzdrave.cz/ či http://www.stob.cz/.
