„Březen - za kamna vlezem; duben - ještě tam budem.“ Platí to i pro vás, anebo jste v dubnu již plni života a vyrážíte do jarní přírody? V dubnu nás letos čekají nejen Velikonoce, ale tradičně i Filipojakubská noc a pálení čarodějnic. A to není zdaleka všechno. Čtěte dále a dozvíte se více. Příjemné čtení.
Podle našeho (tedy gregoriánského) kalendáře je duben čtvrtý měsíc v roce. Je to samozřejmě již jarní měsíc a má 30 dní. Jeho název je typicky český – je odvozen od dubu. V tomto měsíci se střídá znamení berana s býkem.
zdroj: OpenImageBank.com1.duben - Apríl
2.duben – Mezinárodní den dětské knihy
7.duben – Světový den zdraví
9. duben – Velikonoční pondělí
12.duben – Mezinárodní den letectví a kosmonautiky
22.duben – Den země
Pro zajímavost doplňujeme, že 1. dubna roku 1979 byl v Československu zaveden letní čas.
A abychom nezapomněli: v dubnu slaví svůj svátek: Hugo, Erika, Richard, Ivana, Miroslava, Vendula, Heřman/Hermína, Ema, Dušan, Darja, Izabela, Julius, Aleš, Vincenc, Anastázie, Irena, Rudolf, Valerie, Rostislav, Marcela, Alexandra, Evženie, Vojtěch, Jiřina, Marek, Oto, Jaroslav, Vlastislav, Robert a Blahoslav.
Prvnímu dubnu se také říká apríl. Je to den, kdy jsou různé žertíky a legrácky povoleny. Dokonce i v novinách a televizi se v tento den můžete setkat se „zaručeně pravdivými“ zprávami.
Tento zvyk sahá až do 16. století.
Letos připadá Velikonoční neděle na 8. dubna. A jak se termín Velikonoc vlastně stanovuje? Velikonoce se konají vždy v neděli po prvním jarním úplňku a mohou připadat na kterékoliv datum mezi 22. březnem a 25. dubnem.
Jejich název je odvozen od Velké noci (noc, kdy vstal Ježíš Kristus z mrtvých).
K Velikonocům neodmyslitelně patří mnoho zvyků a tradic. Mezi nejrozšířenější patří:
koledování - staročeský zvyk připadající na Velikonoční pondělí, kdy muži a chlapci vyšlehají dívky a ženy, aby byly celý další rok zdravé a silné, a to za doprovodu velikonočních koled
barvení vajíček – vajíčko je symbolem nového života. Dívky a ženy je různým způsobem zdobí (vajíčka mohou být plná i vyfouknutá). Slouží pak jako odměna pro koledníky.
pletení pomlázky – chlapci a muži pletou pomlázky, a to z vrbových proutků. Zdobí je stuhou.
Velikonoční beránek – beránek je křesťanský symbol Velikonoc. Dříve se jedla jehněčí pečeně, později byla nahrazena beránkem, jak ho známe dnes (tedy sladké pečivo)
Mezi méně rozšířené zvyky pak patří zejména polévání vodou (chlapci polévají ráno děvčata vodou. Ta jim to pak mohou oplatit odpoledne, nebo druhý den) a velikonoční zajíček – tradice, která pochází z Německa. Zajíček přináší dětem čokoládová vajíčka – děti je mohou hledat na zahradě, v lese či na jiných místech.
Filipojakubská noc (také Beltine, Valpuržina noc či pálení čarodějnic) připadá na poslední dubnový den, tedy na noc z 30. dubna na 1. května. Původně vychází z keltských zvyků a rituálů (začíná světlá část roku).
Tato noc je považována za magickou. Během ní prý mají zlé síly větší moc než obvykle a škodí lidem. V tuto noc se také zapalují ohně – jako ochrana před čarodějnicemi (původně před zlými silami obecně).
Věřilo se také, že se čarodějnice slétávají na čarodějnický sabat (tajné shromáždění), proto je také někdy nazývána nocí čarodějnic.
Dokonce se říká, že právě v tuto noc je možno nalézt poklady. Je ale třeba mít u sebe květ kapradí, aby se člověk uchránil před zlými silami.
Pálení čarodějnic má dlouhou tradici a slaví se na mnoha místech v Evropě.
V dubnu se setkáte nejčastěji s těmito pylovými alergeny:
Dřeviny – borovice, bříza, buk, dub, habr, jalovec, jasan, javor, jilm, jírovec, kaštanovník, líska, olše, platan, tis, topol, vrba
Trávy – drnavec, hořčice, sedmikráska
Byliny – pampeliška, řepka
Máte rádi měsíc duben? Je vám líto, že zima skončila, anebo už se nemůžete dočkat teplého počasí? A co pro vás znamenají Velikonoce? Dodržujete nějaké zvyky a tradice, anebo si hlavně užíváte volného dne navíc? Podělte se s ostatními o své příběhy, názory a tipy.
Zdroj informací:
Wikipedie.cz
