Filipojakubská noc aneb Pálení čarodějnic

Právě dnes nastane jedna z nejmagičtějších nocí roku - je totiž Filipojakubská noc. Děti si již asi chystají kostým čarodějnice, dospělí se těší na opékání buřtů a na další zábavu. Kde se ale tato tradice vzala a proč se vlastně dodržuje? Co všechno je s ní spojeno? Na dnešní den jsme pro vás připravili množství zajímavých informací, které jsou spojeny právě s tímto dnem, respektive nocí. Příjemné čtení.

Filipojakubská noc

Filipojakubská noc (také Beltine, Valpuržina noc) vždy připadá na noc z 30. dubna na 1. května. Původně vychází z keltských zvyků a rituálů (začíná světlá část roku).

Tato noc je považována za magickou. Během ní prý mají zlé síly větší moc než obvykle a škodí lidem. Navíc se v tento den, respektive noc slétávaly (možná stále slétávají) čarodějnice na čarodějnický sabat (tajné shromáždění, na něž se čarodějnice nejčastěji dopravovaly na koštěti, které se konalo hlavně na pustých místech. Sabat prý řídil ďábel. Během něho se tancovalo, a to pozpátku, jak je u čarodějnic zvykem, hodovalo, povídalo, předávaly se zkušenosti, vařily se lektvary a podobně). A to není vše – nalézt je možno i poklady. Je ale třeba mít u sebe květ kapradí, aby se člověk uchránil před zlými silami.

A podle čeho získala tato noc své jméno, respektive jména?

Filipojakubská noc – název dala této noci církev, a to podle apoštolů Filipa a Jakuba. Dříve byl totiž 1. květen dnem svatého Filipa a Jakuba.

Valpurga byla abatyše a léčitelka, která žila v 8. století. Je považována za ochránkyni před čarami a kouzly

Beltine – v překladu zářící oheň

Zapalování ohňů, pálení čarodějnic

Pálení čarodějnic má dlouhou tradici a slaví se na mnoha místech Evropy.

Původně se ohně zapalovaly na ochranu před zlými silami, později před čarodějnicemi. Zakládaly se na kopcích či na jiných vyvýšených místech. Mezi tradice patří například zapalování košťat a jejich vyhazování do výše (čarodějnice létající na koštěti), pálení figuríny čarodějnice, přeskakování ohňů (z důvodu očištění, zajištění plodnosti, mládí, síly) a další.

Další zvyky a zajímavosti

• Lidé za úsvitu sbírali květiny a zdobili jimi nejen svá obydlí, ale i sebe
• Lidé uklízeli své domovy – očistili tak nejen sebe, ale i své příbytky
• Filipojakubská noc je považována za plodnou. Dokonce se říká, že děti počaté v tuto noc jsou celý život šťastné.
• Staví se májky. Úkolem je uhlídat jí (respektive její vrchol) před mladíky ze sousedních vesnic. Pokud se to nepodaří, je to pro vesnici velká ostuda.
• Někde se vynáší Morana (pohanská bohyně smrti) a upaluje se/utopí se

• Byliny nabývají právě o této noci čarovnou moc (nejúčinnější jsou, pokud se sbírají o půlnoci)

A jak se chránit před zlými silami?

Pokud byste měli chuť vrátit se na chvilku do minulosti a vyzkoušet si, jak svá obydlí chránili před zlými silami naši předci, pak není nic snazšího. Jak tedy na to? Můžete například:

• Položit před dveře drny (čarodějnice nejdříve musí spočítat všechna stébla)
• Posypat podlahu kvítím
• Pokropit obydlí svěcenou vodou
• Dát do obydlí či kolem něj šeřík, fajn jsou také pichlavé keře
• Udělat na zárubně svěcenou křídou tři křížky
• Rámusit hrnci, zvonit zvonky atd.

Závěr

Věděli jste, co Filipojakubská noc znamená a proč se slaví? Slavíte ji i vy? Pokud ano, jakým způsobem? Oblékají se vaše děti do kostýmů čarodějnic? Pálíte ohně a opékáte buřty? Organizují se v místě vašeho bydliště velké oslavy? Těšíme se na vaše příběhy, postřehy, názory a tipy.