„Jak se to ty děti dnes učí číst?“ Tak tato věta možná napadne rodiče či prarodiče některých prvňáčků, kteří místo aby se učili klasicky slabikovat, tak se učí číst úplně jinak. Slova hláskují a jednotlivé hlásky poté složí opět v slovo. Této metodě se říká genetická a v současné době je často považována za vhodnější než tzv. analyticko- syntetická, tedy slabikování. V dnešním příspěvku vám tuto staronovou metodu představíme. Dozvíte se nejen to, v čem spočívá její princip a proč je považována za lehčí a pro děti přijatelnější, ale samozřejmě i mnohé další. Příjemné čtení.
Možná vás překvapí, že genetická metoda není žádnou novinkou. Objevila se již na začátku minulého století, a to v čítance Poupata, jejímž autorem je Josef Kožíšek. Byla běžně používána, a to až do padesátých let. Poté se děti začaly učit číst tzv. analyticko-syntetickou metodou, tedy slabikováním. Ke genetické metodě se školství vrací na konci minulého století. Moderní metodice se v té době začala věnovat paní Jarmila Wagnerová.
Při poslechu se učí rozpoznávat jednotlivá písmena ve slově a zároveň z jednotlivých písmen složit slova (sluchová analýza a syntéza). Příklad: učitel řekne slovo „pes.“ Která písmena jsou ve slově? A naopak: Co znamená P-E-S?
Výhody:
Nevýhody
Genetická metoda není pro každého – některé děti preferují čtení po slabikách
Jakým způsobem se vaše děti učily či učí číst? Jde jim to snadno, anebo je pro ně čtení „dřina“? Jaký je váš názor na genetickou metodu čtení? Myslíte si, že je dobře, že způsob výuky není jednotný, tedy že některé děti se učí číst za pomoci hláskování a jiné slabikováním? Podělte se s ostatními o své zkušenosti, rady a tipy.
Zdroj informací:
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy České republiky
RVP.cz