Před nedávnem jsme vám zde nabídli první pohled na život s koňmi a tentokrát vám nabízíme druhý - věnovaný gymnastice na koni. Voltiž neboli gymnastika na koni je úžasný (a velmi náročný) sport. Výsledkem na různých soutěžích je potom příjemný pohled na obratné lidi, kteří při hudbě cvičí na nádherném koni, mají na sobě krásný kostým a všechno dohromady vytváří umělecký soulad člověka s koněm. Ale cesta k tomu je dlouhá – pro koně i pro člověka. Proto je vhodné - v případě lidí - začít už v útlém věku.
VoltižVoltižní kůň musí být tělesně dospělý (minimálně 5letý), musí mít pevnou konstituci, příjemné chody – hlavně houpavý a pravidelný cval. Kromě toho musí být dost klidný na to, aby snesl všechny pokusy o cvičení na svých zádech, ale přitom dost temperamentní na to, aby cválal stále dopředu a nemusel se popohánět bičem. Takový kůň navíc potřebuje dokonalou vlastní rovnováhu, aby ho z ní žádné cviky nedokázaly vyvést.
Cválat stále a stále trpělivě a ve stejném tempu dokola je pro koně neuvěřitelně namáhavé. Proto je hodně důležité, aby měl po práci dostatek odpočinku, aby pravidelně chodil do výběhu, kde si může svobodně poskočit, vyhodit nebo se proběhnout, a aby vykonával i jinou práci než na lonži (například vycházky do terénu apod.).
Co se týká lidí, tak pro voltiž je nejlépe, pokud s ní začneme v útlém věku. Budeme potřebovat odvahu, obratnost, smysl pro rovnováhu a postupně i sílu. Naskočit na cválajícího koně není totiž zrovna jednoduché. Do určitého věku (18 let) smí cvičit na koni několik dětí současně. Skupinová voltiž je velmi zajímavá.
Kůň pro voltiž musí být vystrojen poduškou s voltižním pásem, uzdečkou a vyvazovacími otěžemi. Člověk, který chce koně lonžovat, k tomu potřebuje kromě lonže a dlouhého lonžovacího biče i hromadu znalostí a zkušeností.
Cvičenci mají během soutěže oblečené speciální úbory, které jsou pohodlné a hodí se například k vybrané hudbě. Úbor nesmí mít nepovolené prvky, musí být bezpečný a voltižér na něm musí mít připevněné svoje startovní číslo. Když soutěží celá skupina, tak musí mít všichni stejný úbor. Dokonce i úbor lonžéra by měl ladit s úborem celé skupiny.
VoltižPodle voltižních pravidel musí mezinárodní soutěž hodnotit nejméně tři rozhodčí, na mistrovství pět. Soutěžní voltižní skupina se skládá z lonžéra, koně a šesti voltižérů, s kterými přijede i případný náhradník. Kruh, na kterém kůň cválá, nesmí být menší než 15 m.
Při voltižních závodech se dokonce měří čas. Povinná sestava nesmí být delší než 8 minut a volná 4 minuty. Hodnotí se stupeň obtížnosti sestavy, skladba/choreografie, technické provedení, práce koně a celkový soulad.
Voltižní cvičení je nadmíru vhodné pro jakéhokoli jezdce i přes to, že se možná nechce věnovat jen voltiži. Cvičení na koni bez sedla a bez otěží naučí jezdce nádhernému sedu a splynutí s pohybem koně.
Pro začátečníka je jízda s madly (bez sedla) téměř nezbytná. Zkušený lonžér ovládá koně, takže začínající jezdec se nemusí trápit s tím, kterým směrem má koně řídit, co si počít s otěžemi apod. Tím pádem se může v klidu a beze strachu soustředit svůj sed a pohyby koně, které si časem zažije a sladí se s nimi. Pod dozorem lonžéra se postupně naučí správnému sedu v kroku, klusu a cvalu. Teprve potom by mělo následovat ježdění v sedle a následně vlastní ovládání koně s uzdečkou.
Více o dětech a koních se dočtete v článku Zažijte s dětmi to pravé Westernové léto.
Článek byl připraven ve spolupráci s klubem PennyGirl.
Autoři: Text: Pavla Šišková Foto: Bob Langrish
Fotografie byly pořízeny na Světových jezdeckých hrách (tým USA, Německa a Francie)
Již od července zde ve spolupráci s klubem PennyGirl zveřejňujeme sérii článků o tom, jaké radosti přináší čas trávený společně...