Většina rodičů pečlivě sleduje fyzický i psychický vývoj svého dítěte. Obzvláště u prvních dětí často řeší, zda vývoj odpovídá věku, zda by se miminko nemělo již otáčet či si stoupat. Stejně tak je pro ně důležité, zda má jejich potomek tu správnou váhu a výšku. Pro některé je ovšem podstatné i to, jak bude dítě vysoké v dospělosti. Důvodem může být například to, že chtějí pro syna zvolit sport, který předpokládá velkou výšku či se obávají, zda jejich dcera naopak nebude příliš malá pro získání řidičského průkazu, anebo jsou prostě jen zvědaví. V dnešním příspěvku se dozvíte nejen to, na čem výška dítěte v dospělosti závisí, ale i to, jak se dá zhruba spočítat či odhadnout. Příjemné čtení.
Možná překvapí, že porodní váha a výška nic neříká o váze a výšce v dospělosti. To, jak velké se miminko narodí totiž závisí zejména na tom, jak dlouho trvalo těhotenství, zda byla matka zdravá, zda kouřila a pila alkohol, jak se během těhotenství stravovala a podobně. Teprve později se začnou projevovat geny. A nejen ony. Vliv mají i další faktory – výživa dítěte, jeho zdravotní stav, péče o dítě a další.
V prvním roce vyrostou miminka o 25 cm a jejich hmotnost vzroste téměř třikrát, v druhém roce pak o 13 cm. Poté se rychlost růstu ještě více zpomaluje, a to na cca 7,5 - 5 cm za rok. Změna nastává až s příchodem puberty, kdy nárůst výšky dosahuje až 10 cm za rok. Dívky přestávají růst zhruba v patnácti letech, chlapci mezi 17-18 rokem života.
Podle údajů z roku 2010 je průměrná výška u mužů 177,7 cm a u žen 165,3 cm. Pokud srovnáme tyto údaje s rokem 2002, pak průměrná výška mužů se v podstatě nezměnila (byla 177,8 cm), u žen se lehce zvýšila (164,9 cm).
Z výše uvedeného vyplývá, že průměrná výška mužů je o cca 12,4 cm větší než žen.
Poznámka: Ve výpočtech se používá údaj 13 centimetrů
A jak vypočítat výšku syna či dcery v dospělosti? Platí:
Cílová výška chlapců = (výška otce + (výška matky + 13 cm))/2 = výsledek
Cílová výška dívek = (výška matky + (výška otce – 13 cm))/2 = výsledek
Pokud od výsledku odečtete hodnotu 8,5 cm a zároveň tuto hodnotu i přičtete, získáte rozmezí výšky, do které vaše dítě s 95% pravděpodobností doroste.
Příklad: Haničky rodiče měří 178 cm a 162 cm.
178 + (162 - 13) = 327
327 : 2 = 163,5
163,5 + 8,5 = 172,0
163,5 - 8,5 = 155
Hanička bude s největší pravděpodobností měřit v dospělosti 163,5 centimetru. S 95% pravděpodobností se její výška v dospělosti bude pohybovat mezi 155 a 172 cm.
Přesnější výsledky lze získat z tzv. percentilových grafů (viz dále).
Pediatr pravidelně sleduje výšku a hmotnost dítěte (popřípadě další ukazatele růstu, jako například obvod hlavičky), které pak zaznamenává do grafů. Mezi nejoblíbenější patří percentilové růstové grafy, ve kterých je možné posoudit, zda je dítě veliké podle očekávání a co se dá očekávat ohledně jeho růstu v budoucnosti. Grafy jsou sestaveny na základě vážení a měření velkého množství dětí různého věku. Grafy tedy pomáhají porovnat výšku dítěte s ostatními stejně starými dětmi.
K sestavení grafu je třeba znát výšku a váhu dítěte a také výšku obou rodičů.
Na vodorovné ose je věk dítěte, na svislé se zaznamenává výška v centimetrech. Prostřední křivka je 50. percentil – 50 % dětí je nad ním a 50 % pod ním. 75. percentil znamená, že 25 % dětí je nad ním a 75 % pod ním. Ve stručnosti: číslo percentilu říká, kolik dětí (vyjádřeno v procentech) je pod touto křivkou. Oblast mezi 3. a 97. percentilem označuje hodnoty obvyklé v populaci (tzv. širší normu).
Je-li dítě zdravé, tak obvykle své pásmo výšky v období po dosažení dvou let života až do začátku puberty nemění. Uvádí se, že rovnoměrný růst je nejlepším důkazem jeho dlouhodobě příznivého zdravotního stavu.
Percentilové grafy naleznete ve zdravotním a očkovacím průkazu, anebo také níže:
Jak již bylo zmíněno, percentilové grafy lze využít i k odhadu výšky dítěte v dospělosti. A jak na to? Graf je možné použít pro děti ve věku od dvou do deseti let. Od současné výšky dítěte se protáhne křivka, která je souběžná s nejbližší percentilovou křivkou, a to až do věku 18 let.
Pediatr pravidelně sleduje výšku a hmotnost dítěte. Pokud dítě vybočuje z hodnot obvyklých v populaci, tedy nalézá se mimo oblast mezi 3. a 97. percentilem nemusí to ještě znamenat, že je něco špatně. Na druhou stranu by tato skutečnost neměla být podceňována, protože samozřejmě může být projevem nějaké nemoci či poruchy. Pediatr by v tomto případě měl zhodnotit všechny ostatní ukazatele a případně zvážit další vyšetření.
Zdroj informací:
Pediatrie Motol
Růstový hormon.cz
Státní zdravotní ústav
Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky
