Jak je na tom české školství

České školství je stále diskutované téma. V posledních letech sice prošlo mnoha změnami, ovšem ne všechny byly vždy ku prospěchu věci. Jak je na tom ale české školství v porovnání s ostatními zeměmi? Jsme na tom lépe, anebo hůře? Tak nejen o tom bude náš dnešní příspěvek. Ponořme se tedy společně do světa čísel, která ukazují, jak si na tom Česká republika ve srovnání s ostatními stojí. Příjemné čtení.

Předškolní vzdělávání

Není bez zajímavosti, že pokud dítě navštěvuje předškolní vzdělávání, dosahuje pak ve škole lepších výsledků.

Ve většině zemí OECD začíná předškolní vzdělávání před pátým rokem věku dítěte. Pro představu: předškolní vzdělávání navštěvuje 83 % čtyřletých, v České republice dokonce 85 %.

Zatímco v zemích OECD navštěvuje veřejné školky 68 % dětí, u nás 98 %. Na jednoho učitele pak připadá v průměru 12,2 dětí (u nás 13,6).

Vzdělanost obyvatel

Pozitivní zprávou je, že Česká republika má mezi zeměmi OECD nejvyšší podíl obyvatel s vyšším sekundárním vzděláním (střední vzdělání, střední vzdělání s výučním listem a střední vzdělání s maturitou) – 92 % (země OECD jen 75 %). Z toho vyplývá, že máme zároveň nejnižší podíl lidí jen se základním vzděláním.

Podíl obyvatel s terciálním vzděláním (u nás se sem počítá: vyšší odborné vzdělávání na konzervatořích, vyšší odborné školy, vysoké školy) v zemích OECD za posledních deset let prudce stoupal. Přesto má toto vzdělání méně než 35 % mužů a žen.

Trh práce

Není žádným překvapením, že míra nezaměstnanosti v mnoha zemích OECD výrazně vzrostla a stále roste. Mezi jednotlivými zeměmi se projevují výrazné rozdíly.

V roce 2011 bylo mezi mladými ve věkové kategorii 15 – 29 let 47 % těch, co studovali, 37 % těch, co pracovali, 7 % bylo nezaměstnaných a 9 % mimo trh práce. Pro srovnání: v České republice byl tento poměr 48:39:5:7. Je logické, že ženy v této věkové kategorii jsou ve srovnání s muži častěji.

Pokud se podíváme na nezaměstnanost z pohledu dosaženého vzdělání, pak platí, že ti, co mají vyšší vzdělání, naleznou lépe uplatnění na trhu práce. Například ve věkové kategorii 25 – 29 let bylo 14 % nezaměstnaných, kteří nemají dokončené ani vyšší sekundární vzdělání, ale jen 8 % s vyšším sekundárním vzděláním 6 % s terciálním. V České republice je situace pro lidi s vyšším vzděláním ještě příznivější – s vyšším sekundárním je jich nezaměstnaných pouze 5 %, s terciálním 4 %.

Příjmy

V zemích OECD platí, že čím vyšší vzdělání, tím vyšší jsou průměrné výdělky. A čím je člověk starší, tím rostou i rozdíly ve výdělcích podle dosaženého vzdělání.

Stále pak platí, že příjmy žen jsou nižší než mužů. Pro představu (země OECD): žena ve věku 55 – 64 let vyděláí v průměru 79 % platu, který pobírá muž ve stejném věku a se stejným vzděláním. V České republice dosahují ženy v této věkové kategorii pak dokonce 87 % přijmu mužů.

Studium v zahraničí

V roce 2011 studovalo v zahraničí více jak 4,3 miliony studentů; z toho více jak polovina (53 %) byla z Asie.

Pro studenty je velmi lákavá Evropa (studuje jich zde 48 %), dále pak Severní Amerika (41 %). U nás tvoří zahraniční studenti 8,5 % všech studentů. Nejvíce jich je ze Slovenska. Naopak v zahraničí studuje 3,2 % českých studentů.

A ještě pár zajímavostí ze zemí OECD

• V průměru vydají země OECD na žáka/studenta (od primárního do terciárního vzdělávání) 9 313 USD, ČR pak 6 037 USD
• Na studenta v terciárním vzdělávání se v průměru vydá dvakrát tolik co v primárním; v ČR se jedná o 1,9 násobek
• Žáci v primárním a nižším sekundárním vzdělání stráví ve škole 7 751 hodin (u nás je minimální počet hodin 6 379). 51 %, respektive 41 % v nižším sekundárním vzdělávání z toho činí výuka čtení, psaní, literatury, matematiky a přírodních věd.
• Ve třídě je v primárním vzdělávání v průměru více jak 21 žáků (u nás 20). Jeden učitel učí v průměru 15 žáků (v ČR téměř 19).
• Učitel s 15 letou praxí se v primárním vzdělávání vydělá v průměru 36135 USD v preprimárním vzdělávání, 38 136 USD v primárním, 39 934 USD v nižším sekundárním a 41 665 USD ve vyšším sekundárním. Pro představu, v ČR je to 17 792 / 20 185 / 20 360 / 21 733.

• Učitel v průměru ročně odpracuje 994 hodin v preprimárním vzdělávání, 790 v primárním, 709 v nižším sekundárním a 664 ve vyšším sekundárním. V České republice stráví učitel v mateřské škole v práci 1 184 hodin ročně, v primárním vzdělávání 840 hodin, v nižším sekundárním 630 hodin a ve vyšším sekundárním 602.

Doplnění na závěr

Zpráva je zpracovávána každý rok. Jsou v ní zveřejněny údaje za členské země OECD (Austrálie, Rakousko, Belgie, Kanada, Chile, Česká republika, Dánsko, Estonsko, Finsko, Francie, Německo, Řecko, Maďarsko, Island, Irsko, Izrael. Itálie, Japonsko, Korea, Lucembursko, Mexiko, Nizozemsko, Nový Zéland, Norsko, Polsko, Portugalsko, Slovensko, Slovinsko, Španělsko, Švédsko, Švýcarsko, Turecko, Spojené království a Spojené státy), za partnerské země (Brazílie, Ruská federace) a další čtyři země spolupracující s OECD (Čína, Indie, Indonésie, Jihoafrická republika).

Není-i uvedeno jinak, pak veškeré publikované údaje jsou za školní rok 2010/2011, za rok 2011 (zaměstnanost/nezaměstnanost) a 2010 (finanční údaje).

Zdroj informací:

České školství v mezinárodním srovnání. Česká republika v indikátorech OECD, resp. v indikátorech publikace Education at a Glance 2013. Zpracovala RNDr. Michaela Kleňhová, Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, Sekce koordinace politik a mezinárodních záležitostí.