Jak naučit dítě zvládat složité situace

Takovou situaci zná snad každý – vztekající se dítě, možná i ležící na zemi a kopající nožičkama. Bezmocní rodiče stojící nad ním a snažící se celou situaci co nejrychleji vyřešit. V tu chvíli jediné, co si přejí, je být někde hodně daleko a nevidět ty odsuzující pohledy některých dospělých. Je jisté, že pro malé děti je velmi těžké vyjádřit své pocity a přání, a proto často reagují pláčem či vztekem. Postupem času se sice mnohé upraví, ale pomoc rodičů je velmi důležitá. Dítě by mělo vědět, jak se chovat může a co je naprosto nepřijatelné. V dnešním příspěvku jsme pro vás proto připravili povídání o tom, jak dítě naučit sebeovládání, respektive jak se chovat v určitých situacích.

Sebeovládání

Foto: Chance Agrella / Freerange.comPro nejmenší děti je velmi těžké vyjádřit své pocity a přání. Stejně tak mají problém s tím, že by něco chtěly, ale jejich schopnosti na to ještě nestačí. Pro ně je přirozené reagovat pláčem a vztekáním se. A pro rodiče nastává poměrně složitý a vlastně nikdy nekončící úkol – naučit své dítě umění sebeovládání, ukázat mu, jak reagovat v určitých situacích a podobně. Byť to někdy vypadá téměř beznadějně a dospělí má pocit, že se to jeho potomek snad nikdy nezvládne, věřte tomu, že je to jedna z nejdůležitějších věcí, kterou svého syna či dceru můžete naučit.

Dítě postupem doby začne chápat, že některé chování je přijatelné a jiné nikoliv. Důležité proto je, aby rodiče nastavili určitou hranici a důsledně jí dodržovali. Děti pak mají možnost volit – rozhodnou-li se pro špatné chování, ví, že to přináší i určité důsledky. A naopak.

Jak naučit dítě sebeovládání

• Odveďte jejich pozornost a zabavte je něčím jiným
• Dejte jim najevo, že vztekáním a pláčem ničeho nedosáhnou (je to těžké, ale zkuste se obrnit trpělivostí a nepodlehnout)
• Své děti chvalte
• Mluvte se svým dítětem na téma sebeovládání, proberte spolu chování, které je přijatelné a které nikoliv
• Stanovte hranici – podle věku dítěte je třeba stanovit i následky, které s sebou špatné chování přináší
• Na děti nekřičte – a to obzvláště ve chvíli, kdy se vzteká (stejně vás víceméně nevnímá)
• Dejte dětem čas, aby o situaci přemýšleli (obzvláště ty starší potřebují dostatek času, aby rozebrali, co se stalo, jak reagovali, co bylo špatně, že tím vlastně nic nezískaly)
• Nechte děti „vychladnout“, respektive vymezte jim prostor, kde se mohou zklidnit

Rady pro rodiče

• Obrňte se trpělivostí
• Buďte důslední (zároveň je třeba si uvědomit, že nikdo není dokonalý a občas se vše nepodaří tak, jak by si člověk přál)
• Každé dítě je individualita (nesrovnávejte tedy s jeho sourozencem či holčičkou od sousedů)
• Nenechte se ovlivnit okolím a stůjte si za svým
• Učte děti příkladem (jistě, někdy je i pro dospělého velmi obtížné ovládnout se v určité situaci, ale zkuste to)
• Respektujte své dítě a jeho názory a přání (v rozumné míře), zároveň ale vyžadujte respekt i od něj. Někdy je samozřejmě třeba podřídit zájmy dítěte celku.
• Pokud vás něco rozzlobí a neovládnete se, vysvětlete svému dítěti (přiměřeně věku), co se stalo, proč jste se tak chovali
• Vždy přizpůsobte své požadavky, respektive očekávání věku

Závěr

Zažili jste u svého dítěte záchvaty vzteku? Pokud ano, jak jste je zvládali? Myslíte si, že se vztekají jen nevychované děti, anebo se to u těch malých nedá moc ovlivnit? Jak reaguje váš potomek ve stresových situacích? Trénovali jste to s ním? Co si vůbec myslíte o sebeovládání, respektive nutnosti ho dítě naučit? Napište nám vaše příběhy, rady a zkušenosti. Určitě je ocení i ostatní rodiče, kteří možná právě nyní dospěli k názoru, že je třeba začít dítě trochu usměrňovat. Ale samozřejmě nejen oni.