Jak oslavit Velikonoce 2015

Jaro je tady a s ním i Velikonoce. Pro křesťany představují nejvýznamnější svátek v roce, pro ostatní příchod jara či třeba aspoň den volna navíc. Ať tak či onak Velikonoce jsou neodmyslitelně spojeny s mnoha zvyky a tradicemi, které bychom rádi v dnešním příspěvku připomněli. A samozřejmě nejen to. Dozvíte se také mnoho dalších informací spojených s Velikonocemi. Příjemné čtení.

Kdy se slaví Velikonoce

Původně se Velikonoce (byť ne pod tímto názvem) slavily jako svátek jara. V souvislosti s náboženstvím se pak poprvé objevily u Židů, a to jako svátek Pesach. Později získaly svůj současný význam – ukřižování Ježíše Krista a jeho zmrtvýchvstání.

Jméno těchto svátků je odvozeno od Velké noci (noc, kdy vstal Ježíš Kristus z mrtvých).

Datum Velikonoc je proměnlivé. Odvíjí se od prvního jarního úplňku (jaro začíná 21. března). Velikonoce se pak slaví první neděli po něm. Velikonoční neděle může připadat na kterékoliv datum mezi 22. březnem a 25. dubnem.

Velikonocům dle katolické tradice předchází 40 dní půstu. Půst začíná Popeleční středou – letos připadla na 18. února. Jedná se o nejdelší a nejpřísnější půst v roce. Možná překvapí, že i v tomto období má každá neděle své jméno: Pučálka, Pražná, Kýchavá, Družná, Smrtná a Květná neděle (tou začíná Pašijový týden).

Pašijový/Svatý týden

Každý den v pašijovém (pašije – vyprávění o utrpení a smrti Ježíše Krista) týdnu má svůj název:

• Květná neděle – dle Bible přijel Ježíš se svými učedníky do Jeruzaléma, aby oslavil židovský svátek Pesach. Název neděle je odvozen od květů (mají připomínat palmové větve, jimiž lidé vítali Ježíše), kterými se zdobí kostely. Taktéž probíhá v kostelech svěcení kočiček.
• Modré (žluté) pondělí – zvykem bylo neuklízet
• Šedivé/žluté úterý – uklízelo se obydlí, vymetaly se všechny nečistoty
• Škaredá středa (Sazometná středa) – Bible uvádí, že Jidáš právě v tento den zradil Ježíše Krista. Podle tradice se mají vymetat komíny. A také se říká, že budete-li se mračit, pak se budete mračit každou středu po celý rok.
• Zelený čtvrtek – dle Bible se v tento den konala v Getsemanské zahradě poslední večeře Ježíše Krista, při které byl zatčen. Na Zelený čtvrtek se také naposledy před Velikonocemi rozezní zvony (říká se, že odlétají do Říma. Znovu zazní až na Bílou sobotu při zpěvu Gloria). Jejich zvuk je nahrazen řehtačkami a klapačkami. Název tohoto dne je odvozen od skutečnosti, že se nosilo zelené mešní roucho. Na Zelený čtvrtek by se měly konzumovat pokrmy zelené barvy – hrách, zelí, špenát a podobně. Ke zvykům patří i brzké vstávání a omývání rosou, jako prevence nemocí.
• Velký pátek – dle Bible byl Ježíš souzen, odsouzen a ukřižován. Křesťané mají držet přísný půst. Nemá se uklízet a pracovat. Tento den má také údajně zvláštní moc, otevírá se země a vydává poklady.
• Bílá sobota – končí půst. Uklízí se, pečou mazance a velikonoční beránci, zdobí se vajíčka a pletou pomlázky.
• Velikonoční neděle (Boží hod velikonoční) – podle Bible vstal Ježíš Kristus z mrtvých. Pro křesťany se jedná o nejvýznamnější svátek roku. V kostele se světí jídlo, které se pak podává u slavnostní tabule.

• Velikonoční pondělí – někdy se také označuje jako Červené pondělí; tento den je spojen s koledováním, poléváním vodou a velikonočním zajíčkem

Pesach (Židovské Velikonoce)

Jak již bylo zmíněno, Velikonoce jsou úzce spjaty s židovským svátkem Pesach (pesach znamená uchránění, ušetření). Židé si připomínají záchranu z egyptského otroctví, exodus z Egypta. Dle Starého zákona vysvobodil Bůh (Hospodin) židovský národ s pomocí mocných zásahů.

Velikonoční zvyky a tradice

Velikonoce jsou spojeny s mnoha zvyky a tradicemi. Samozřejmě ne všechny se dnes dodržují. K nejznámějším patří:

Pletení pomlázky a koleda

Pletení pomlázky u nás patří k rozšířenému a starému zvyku, který sahá až do středověku. Chlapci a muži nařežou vrbové proutky a upletou z nich pomlázku, kterou ozdobí stuhou. Pomlázka může mít více podob, záleží na místních zvyklostech. Na velikonoční pondělí pak chlapci a muži koledují, respektive vyšlehávají dívky a ženy

K oblíbeným koledám patří:

„Hody, hody, doprovody,

Dejte vejce malovaný.

Nedáte-li malovaný,

Dejte aspoň bílý,

Slepička vám snese jiný.“

Já jsem malý koledníček, tetičko

Přišel jsem si pro červený vajíčko.

Pro vajíčko červený,

Pro koláč bílý, jsem-li vám, tetičko,

Koledníček milý?

Barvení a zdobení vajíček – vajíčko je symbolem plodnosti a nového života. Dívky a ženy zdobí vajíčka a na Velikonoční pondělí jimi obdarovávají koledníky. Pro zdobení vajíček existuje množství různých technik. Velmi oblíbené je zdobení za pomoci slupek od cibule a různých lístečků a kytiček, barvení a následné zdobení nebo lepení samolepek a obtisků, zdobení za pomoci vosku/voskových barev a následné barvení.

Velikonoční beránek – symbol beránka je velmi starý, pochází již z pohanských dob. Význam má i u Židů a křesťanů (Kristus – Beránek Boží). Dříve se jedla jehněčí pečeně, později byla nahrazena beránkem, jak ho známe dnes (tedy sladké pečivo)

Polévání vodou – na Velikonoční pondělí chlapci ráno polévají děvčata vodou, ta jim to oplácí odpoledne nebo druhý den

Velikonoční zajíček – tato tradice pochází z Německa. Zajíček přináší dětem čokoládová vajíčka – děti je mohou hledat na zahradě, v lese či na jiných místech.

Závěr

Co pro vás Velikonoce znamenají? Jak se na ně připravujete? Bez čeho si tyto svátky nedovedete představit? Dodržujete nějaké tradice, popřípadě jaké? Máte nějaké oblíbené recepty? Kde a jakým způsobem letos oslavíte Velikonoce? Podělte se s ostatními o své zkušenosti, rady a tipy.