Jak přežít soužití s puberťákem

A je to tady: z vaší roztomilé malé slečny či chlapce se téměř přes noc stala bytost, která jen odmlouvá, hádá se, tváří se otráveně. Prostě puberta je tady. Asi není třeba zdůrazňovat, že toto období je náročné nejen pro puberťáka, ale samozřejmě i pro jeho rodiče a okolí. Jak pubertu ve zdraví přežít? Existují nějaké rady, které rodičům pomohou přežít? Tak nejen na tyto otázky vám odpovíme v našem dnešním příspěvku. Příjemné čtení.

Puberta

Zdroj: Pixabay.comPuberta je období dospívání, kdy se z dítěte stává dospělý člověk. Je doprovázena nejen tělesnými, ale i psychickými změnami. Dospívající hledá vlastní identitu, snaží se vymanit z vlivu rodičů a osamostatnit se, neuznává autority (bouří se proti nim), upřednostňuje vrstevníky před rodinou.

Puberta začíná u dívek zhruba okolo mezi 10. až 12. rokem, u chlapců o cca rok později.

Život s puberťákem

Život s puberťákem je často poměrně náročnou záležitostí. Říká se, že nejdůležitější je trpělivost a pevné nervy. Co si ale budeme namlouvat i rodiče jsou jen lidé a někdy se prostě trpělivosti nedostává. Bohužel stoprocentní návod, jak projít pubertou svého potomka lehce, skutečně neexistuje. Tímto obdobím si musí projít každý rodič a je jen na něm, jak se s tím vším popere. Každopádně se vyplatí:

• stanovit dítěti pravidla, která je třeba dodržovat – pozor, aby nebyla zbytečně přísná a nezasahovala do soukromí dítěte. Na vyžadování dodržování pravidel by měli trvat oba rodiče.
• respektovat dospívajícího, jeho soukromí, názory
• udělat si na svého potomka čas – často sice nebude mít zájem s vámi komunikovat či se bude tvářit otráveně, ale každopádně by měl vědět, že bude-li chtít, čas si uděláte, vyslechnete ho. Můžete mu navrhnout i nějakou společnou činnost, která by ho zaujala. Určitě se ale nevnucujte.
• zkusit se na věci dívat s nadhledem (někdy je to sice dost složité, ale za pokus to stojí). Nebrat si osobně vše, co vám dítě řekne. Mnoho z toho není myšleno vážně.
• chvalte
• buďte tolerantní – ale pozor, vše má své hranice. Nelze tolerovat to, že dítě neustále porušuje pravidla, chová se k rodičům/sourozencům/okolí naprosto nevhodně a podobně.

Tip pro rodiče: Hlavně nepodřizovat vše dítěti. Fajn je věnovat se vlastním zájmům, scházet se s kamarády a podobně. Je důležité nezapomínat také na svého partnera.

Jak s puberťákem komunikovat

• Hledejte příležitosti, kdy je možné komunikovat
• Udělejte si na potomka čas
• Poslouchejte
• Vyhýbejte se tématům, která jsou tabu
• Vyvarujte se (některých) komentářů – ne všechny jsou přijímány s pochopením
• Dejte dceři/synovi najevo, že za vámi může kdykoliv přijít a popovídat si; vám může důvěřovat
• Vzájemně se respektujte, respektive snažte se o to
• Zkuste zachovat klid – i když tento úkol se zdá být často nereálný, aspoň se pokuste: počítejte do deseti, odejděte se provětrat atd.
• Omezte (zrušte) tresty, ultimáta

Jak řešit problémy

• Zkuste řešit jen (pro vás) zásadní věci, jinak „prohádáte“ celé dny a týdny
• Pro řešení sporů vyberte tu správnou chvíli, respektive čas a místo – dopředu si vše rozmyslete a jednejte v klidu, s chladnou hlavou
• Poslouchejte, co vám dítě říká, nechte ho domluvit
• Všímejte (kontrolujte) si svých reakcí
• Neobviňujte svého potomka, nevyčítejte mu, nevracejte se do minulosti – řešte jen konkrétní problém
• Neříkejte věci, kterých byste pak litovali

Závěr

Vzpomínáte si na svou pubertu? Jaká byla? A co o tomto období říkali vaši rodiče? Jak se s tím vůbec vyrovnali? A jak se teď sami chováte v roli rodiče? Je pro vás puberta něco, čeho se bojíte, anebo si říkáte, že to zvládli jiní, zvládnete to také? Napište nám vaše názory, rady a tipy. Samozřejmě oceníme i příběhy ze života.