V posledních letech se o „dys“ poruchách stále více mluví a konečně přestávají být tabu. Zatímco dříve se lidé postižení těmito poruchami považovali za hlupáky, lenochy a podobně, dnes už plno lidí chápe, že se jedná o poruchu, ke které je třeba přihlížet. Jak se ale vůbec pozná, že je dítě dyslektik? Kdy se to dá odhalit? A jak s poruchou pracovat? Tak nejen na tyto otázky vám odpovíme v našem dnešním příspěvku. Příjemné čtení.
zdroj: OpenImageBank.comDyslexie je vývojová porucha učení, konkrétně čtení. Dítě má problémy s přečtením textu (slova komolí, zaměňuje písmena, přeskakuje slova), s porozuměním. Navíc se často objevují i problémy se soustředěním.
Na vznik dyslexie má vliv dědičnost (jsou-li rodiče dyslektici, pak vzrůstá pravděpodobnost, že i dítě bude dyslektik), průběh těhotenství a porodu a další faktory.
Dyslexie má různé stupně závažnosti. Porucha v žádném případě nesouvisí s celkovou inteligencí dítěte.
Asi není třeba připomínat, že dyslexií trpěly či trpí i některé slavné osobnosti. Byl to například Albert Einstein, John Lennon, Agatha Christie, Jules Verne; ze žijících pak Tom Cruise.
Rodič by měl zbystřit, pokud se u jeho dítěte objeví některý z níže uvedených problémů:
Výše uvedené příznaky samozřejmě ještě neznamenají, že má dítě dyslexii. Každopádně se vyplatí konzultace s pediatrem.
Jak již bylo zmíněno, dyslexie je vrozená porucha. Nicméně určitě se vyplatí dohlížet na to, aby se dítě rozvíjelo ve všech směrech. Je třeba:
Odborníci upozorňují, že počítače a televize dyslexii prohlubují.
Pokud máte podezření, že něco není v pořádku, určitě se vyplatí konzultace s pediatrem. Vyplatí se také poptat ve školce či ve škole, jak to vidí učitelky/učitelé.
S největší pravděpodobností čeká vaše dítě návštěva pedagogicko-psychologické poradny či psychologa.
Pokud je dítě skutečně dyslektik, je nezbytně nutné dodržovat doporučení odborníků. Tím totiž dítěti pomůžete zvládnout jeho poruchu. K základním pravidlům patří, že by rodiče měly na dítě při psaní domácích úkolů a učení dohlížet. Je třeba najít takové formy učení, které budou dítěti vyhovovat. Nezbytná je trpělivost. Dítě by se mělo věnovat učení v kratších intervalech, aby neztrácelo pozornost.
Škola by měla vědět, že dítě trpí touto poruchou a upravit dle toho své požadavky na žáka.
Je ve vaší rodině nějaký dyslektik? Pokud ano, kdy a jakým způsobem se na to přišlo?
Jedná se o dědičnou záležitost? Ví o poruše i škola? Má dítě nějaké úlevy? Jak se doma s dítětem připravujete? Co je pro něj nejobtížnější? Máte nějaký osvědčený trik, jak těžkosti zvládnout? Podělte se s ostatními o své zkušenosti, rady a tipy.
Zdroj informací:
Wikipedie.cz
