Léto je v plném proudu a s ním i výlety, pikniky v přírodě a mnohé další příjemné záležitosti. Nic ale není dokonalé a právě v tomto období se objevuje hmyz, který může člověku způsobit různé nepříjemnosti. Někdy stačí jedno bodnutí a problém je na světě. Jak si tedy krásné dny nepokazit, respektive jak se bodnutí hmyzu vyhnout? A co dělat v případě, že člověka hmyz bodne? Tak nejen na tyto otázky vám odpovíme v našem dnešním příspěvku. Příjemné čtení.
Reakce na bodnutí se obecně dělí na čtyři stupně:
Foto: Josch13 / Pixabay.com1. stupeň – svědění, zarudnutí, otok, bolest
2. stupeň – reakce kůže je stejná jako u 1. stupně, navíc se objevuje nevolnost, zvracení, potíže s dýcháním, zrychlení srdečního tepu, chrapot
3. stupeň – reakce kůže stejná jako u 1. stupně, navíc se dostavuje nevolnost, zvracení, průjem, otoky hrtanu, modročervené zabarvení kůže a sliznice, šok, svalová křeč
4. stupeň – zástava dechu, zástava srdečního oběhu (anafylaktický šok)
U nás se nejčastěji můžeme setkat s bodnutím od komára, ováda, klíštěte, mochničky, mravence, vosy, včely, sršně a čmeláka.
Největší potíže způsobuje bodnutí alergikům. Mezi nejagresivnější alergeny patří jed včel, vos a sršňů.
První pomoc závisí nejen na tom, jaký hmyz člověka bodnul, ale i na reakci organismu. Pokud se jedná o běžné bodnutí komára, pak je postup výrazně snazší než při bodnutí včelou, obzvláště pak, je-li postižený alergik.
Obecně platí:
V případě vážnějších reakcí, při bodnutí včely a vosy do krku či do jazyka/úst je třeba neprodleně vyhledat lékaře, popřípadě zavolat rychlou záchrannou službu.
Trpíte vy či někdo z rodiny alergií na bodnutí hmyzu? Pokud ano, jak jste na případné bodnutí připraveni? Děláte nějaká preventivní opatření, která mají zabránit bodnutí hmyzem, popřípadě jaká? Jak ošetřujete postižené místo? Nosíte s sebou ven antihistaminika? Podělte se s ostatními o své zkušenosti, rady a tipy.
Zdroj informací:
Wikipedie.org