Zápisy do prvních tříd se blíží a mnozí rodiče přemýšlí, zda je jsou jejich syn či dcera připraveni na tuto významnou životní změnu. Pokud chodí jejich potomek do mateřské školky, pak se možná zúčastní testování školní zralosti, což představuje první kamínek v celkové mozaice zvané školní (ne)zralost. Další díly pak přidají paní učitelky, pediatr a samozřejmě samotní rodiče. Pokud chcete vědět více, čtěte dále. Na dnešní den jsme pro vás totiž připravili příspěvku právě na toto téma. Příjemné čtení.
Co si vlastně představit pod pojmem školní zralost představit? Obecně lze říci, že to znamená dosažení určitého stupně vývoje (jedná se zejména o fyzickou, psychickou, sociální oblast), kdy je dítě schopno začít chodit do školy a zvládat bez větších potíží učení a vše, co s tím souvisí.
Školní zralost je poměrně široký pojem, respektive oblast, a proto ji posuzuje více odborníků. Mezi ně patří pediatr (posuzuje zejména fyzickou a psychickou stránku), učitelky mateřských škol a učitelky 1. stupně základní školy (při zápisu). A samozřejmě samotní rodiče.
Jak již bylo zmíněno, děti mohou podstoupit testy školní zralosti, které se provádí přímo v mateřských školkách (provádí pedagogicko–psychologická poradna; nezbytný je souhlas rodičů), anebo přímo v pedagogicko- psychologických poradnách.
Při testování se velmi často používá tzv. Kern-Jiráskův test nazývaný také Orientační test školní zralosti. Dítě musí splnit tři úkoly: nakreslit mužskou postavu, napodobit psací písmo, obkreslit skupinu teček. Při hodnocení se vychází z manuálu, používá se škála od 1 do 5. Celkové hodnocení pak zní: nadprůměrný, průměrný nebo podprůměrný. Používají se i další testy, které jsou zaměřeny například na slovní zásobu, inteligenci a podobně.
Požadavků na dítě je poměrně dost, ale není se vlastně čeho obávat. Většinu dovedností dítě v pohodě zvládá (byť si to dospělý často ani neuvědomuje) a některé dopiluje ještě před nástupem do školy. A pokud v některé oblasti skutečně zralé není, v podstatě se nic neděje, prostě jen půjde do školy o rok později.
A co se tedy posuzuje?
Jak již bylo zmíněno, posuzuje se tělesná připravenost - dítě musí být před vstupem do první třídy v takovém tělesném stavu, aby zvládlo zátěž, kterou s sebou začátek školní docházky přináší. Svou roli hraje třeba i váha a výška (cca 20 kg a 120 cm, vždy ale nutno posuzovat výšku a váhu rodičů), zdravotní stav (alergie, nemoci) a nemocnost dítěte atd.
Další oblastí je například hrubá (tělesná obratnost) a jemná motorika (obratnost rukou), poznávací procesy (paměť, myšlení, vnímání atd.), řeč (s tím souvisí výslovnost, slovní zásoba, vyjadřovací schopnosti a podobně), rozumové předpoklady (orientace v čase a v prostotu, určité znalosti a další), schopnost navázat kontakt s vrstevníky a komunikovat s dospělými (s autoritou), schopnost soustředit se a dokončit započatou práci, samostatnost a další.
Pokud dítě v testech neuspěje, je rodičům doporučen odklad povinné školní docházky. Odklad může navrhnout i mateřská škola či pediatr. Samotné rozhodnutí je však pouze na rodičích – oni rozhodují o tom, zda dítě do první třídy nastoupí či nikoliv. Často je to velmi složité rozhodnutí, a to i proto, že může dítě ovlivnit na celý život. Přesto není třeba se nějak děsit – je třeba jen zvážit všechna pro a proti, popřípadě se poradit s osobou, které skutečně důvěřujete (například pediatr, učitelka mateřské školy, členové rodiny). Nezapomeňte na to, že na podání odkladu je čas až do května, takže není nutné nikam spěchat.
Na školní zralost pamatuje i zákon č. 561/2004 Sb. o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), který říká:
§ 36 - Plnění povinnosti školní docházky
(3) Povinná školní docházka začíná počátkem školního roku, který následuje po dni, kdy dítě dosáhne šestého roku věku, pokud mu není povolen odklad. Dítě, které dosáhne šestého roku věku v době od září do konce června příslušného školního roku, může být přijato k plnění povinné školní docházky již v tomto školním roce, je-li přiměřeně tělesně i duševně vyspělé a požádá-li o to jeho zákonný zástupce. Podmínkou přijetí dítěte narozeného v období od září do konce prosince k plnění povinné školní docházky podle věty druhé je také doporučující vyjádření školského poradenského zařízení, podmínkou přijetí dítěte narozeného od ledna do konce června doporučující vyjádření školského poradenského zařízení a odborného lékaře, která k žádosti přiloží zákonný zástupce.
§ 37 - Odklad povinné školní docházky
(1) Není-li dítě po dovršení šestého roku věku tělesně nebo duševně přiměřeně vyspělé a požádá-li o to písemně zákonný zástupce dítěte do 31. května kalendářního roku, v němž má dítě zahájit povinnou školní docházku, odloží ředitel školy začátek povinné školní docházky o jeden školní rok, pokud je žádost doložena doporučujícím posouzením příslušného školského poradenského zařízení a odborného lékaře nebo klinického psychologa. Začátek povinné školní docházky lze odložit nejdéle do zahájení školního roku, v němž dítě dovrší osmý rok věku.
(3) Pokud se u žáka v prvním roce plnění povinné školní docházky projeví nedostatečná tělesná nebo duševní vyspělost k plnění povinné školní docházky, může ředitel školy se souhlasem zákonného zástupce žákovi dodatečně v průběhu prvního pololetí školního roku odložit začátek plnění povinné školní docházky na následující školní rok.
Zabývali jste se někdy otázkou, zda je vaše dítě dostatečně zralé na to, aby nastoupilo do první třídy? Anebo jste to vůbec neřešili? Absolvoval váš potomek testy školní zralosti? Pokud ano, tak kde a jaký byl výsledek? Zdál se vám odpovídající (měli jste stejný názor)? Podělte se s ostatními o své zkušenosti, rady a tipy.
Další informace na toto téma naleznete v příspěvcích redakce JáRodič.cz s názvem Co by měl umět předškolák a Důvody pro odklad povinné školní docházky.
Zdroj informací:
Wikipedie.cz
