Máte doma neklidné dítě, které se nedovede na nic pořádně soustředit, skáče lidem do řeči a na některé situace reaguje naprosto neadekvátně? Možná vás napadne, že jste při výchově někde udělali chybu, ale také může být vše jinak. Vaše dítě totiž může patřit k těm, které trpí ADD, tedy poruchou pozornosti (bez hyperaktivity) nebo ADHD, tedy poruchou pozornosti s hyperaktivitou. Na jednu stranu je pravda, že v dnešní době se na tyto poruchy svádí i některé školní a kázeňské problémy, na tu druhou je ovšem třeba její existenci brát v úvahu. Co se tedy skrývá pod diagnózou porucha pozornosti? Jak poznat, že touto poruchou dítě trpí? Tak nejen o tom bude dnešní příspěvek.
Foto: Joy Zaehringer / Freerange.comPorucha pozornosti (bez hyperaktivity), neboli ADD (=Attention Deficit Disorder) je označení pro neschopnost soustředit se na danou činnost či podnět po určitou dobu. V této souvislosti je třeba zmínit ještě ADHD (=Attention Deficit Hyperaktivity Disorder), tedy poruchu pozornosti spojenou s hyperaktivitou. Více informací o ADHD naleznete v příspěvku redakce JáRodič.cz s názvem „Je vaše dítě hyperaktivní?“
Poruchy pozornosti se nejčastěji projeví již v předškolním věku. S nástupem do první třídy se však stávají výraznějšími (na dítě jsou kladeny vysoké náklady; vyžaduje se dodržování určitého řádu, plnění úkolů atd.)
Porucha pozornosti bez hyperaktivity (ADD) se častěji vyskytuje u dívek, s hyperaktivitou (ADHD) u chlapců.
Pro doplnění: ADD nesouvisí s inteligencí, tedy i vysoce inteligentní jedinci mohou mít tento problém.
Příčiny vzniku ADD nejsou úplně známy. Uvádí se, že roli hraje dědičnost. Vliv na vznik této poruchy může údajně mít i průběh těhotenství a porodu, situace v rodině (narušené rodinné prostředí) a další.
Mezi nejčastější projevy patří:
Je jisté, že každé dítě je individualita, tudíž dítě s ADD nemusí vykazovat všechny výše uvedené příznaky. A naopak – má-li dítě některý z těchto projevů, neznamená to automaticky ADD.
Je jisté, že každý rodič si přeje, aby jeho potomek byl zdravý, úspěšný a životem proplouval bez problémů. Jenže to jsou jen přání a reálný život bývá jiný – děti zlobí, občas bývají nemocné, nosí ze školy špatné známky a podobně. Pro rodiče samozřejmě není úplně snadné každodenně řešit nějaké problémy. A když jsou navíc tyto problémy velké, pak to vyžaduje skutečně velkou sílu.
Jak tedy mohou rodiče pomoci svému dítěti s ADD?
Správně nastavte cíle (neočekávejte od dítěte nemožné)
Diagnózu ADD stanovuje psycholog, psychiatr nebo neurolog (popř. ve spolupráci s dalšími odborníky). Je třeba provést řadu vyšetření (laboratorní, neurologická, rozhovory s dítětem i rodiči a další. Nezbytná je spolupráce pacienta, jeho rodiny, lékařů, popřípadě i školy.
Považujete ADD/ADHD za skutečně závažný problém, anebo si spíše myslíte, že se jedná o módní záležitost, na kterou se svádí problémy s kázní či ve škole? Máte v rodině či ve svém okolí dítě, které má diagnózu ADD, popřípadě ADHD? Jak se toto dítě chová? A jak reaguje jeho okolí? S čím vším se musí potýkat jeho rodiče? Podělte se s ostatními o své zkušenosti, tipy, rady a příběhy.