Jaro je již konečně tady. Většina lidí je spokojena, konečně si užijí pobyt na sluníčku, budou se moci vydat do přírody či se věnovat jiným aktivitám. Pro alergiky ovšem nastává poměrně náročné období. A v případě, že je alergikem těhotná žena, pak je situace ještě komplikovanější. V dnešním příspěvku je pro vás proto připraveno nejen množství informací o alergické rýmě, jejich projevech a samozřejmě také o léčbě, ale dozvíte se také, jak ji zvládnout v období těhotenství. Příjemné čtení.
Alergie je v podstatě nepřiměřená reakce organismu, kterou reaguje na některé látky (alergeny) v okolí. To, co ostatním lidem nevadí, se stává pro ty citlivé, respektive alergiky velkým problémem.
Bohužel se neví, proč alergická onemocnění vznikají. Velkou roli hraje dědičnost (pokud je jeden z rodičů alergik, pak je 50% (v případě matky), respektive 30% (v případě otce) pravděpodobnost, že bude dítě také. Jsou-li oba rodiče, pak se riziko zvyšuje na 75 %. Vliv na ně ale určitě má i životní prostředí, potraviny, léky, kouření matek a další.
Alergická rýma patří k nejčastějším chronickým alergickým onemocněním horních cest dýchacích. Možná překvapí, že podle odhadů je jí postiženo až 20 % celosvětové populace. Alergické rýmy lze rozdělit na sezónní a celoroční. Jak už z názvu vyplývá, sezónní se objevují pouze v určitém období (například na jaře), celoroční postihují pacienta po celý rok. Dále se rozlišují na občasné a chronické (příznaky se objevují déle než 1 měsíc).
A jak se alergická rýma pozná? K nejčastějším příznakům patří svědění nosu, kýchání a výtok z nosu. Přidat se může i tzv. ucpaný nos, pálení a slzení očí (alergický zánět spojivek). V některých případech se objeví i další potíže, jako například bolesti hlavy, únava a ospalost, poruchy čichu atd.
Pro doplnění: alergická rýma se objevuje zpravidla nečekaně a velmi rychle, stačí i krátký kontakt s alergenem.
K nejčastěji používaným lékům na alergickou rýmu patří antihistaminika, topické nosní steroidy (pro střední a těžší formu onemocnění), kromony (pro lehčí formy alergické rýmy nebo pro malé děti) a antileukotrieny (pro alergickou rýmu způsobenou pyly).
Ještě je třeba dodat, že alergická rýma může způsobit astma, a to tehdy, je-li zanedbána léčba alergické rýmy (pro zajímavost: riziko rozvoje astmatu u pacientů s chronickou rýmou je 3x – 4x vyšší).
Léčba alergické rýmy nepřináší pro těhotné ženy žádná významnější specifika. Probíhající hormonální změny mohou, ale nemusí ovlivnit průběh alergického onemocnění. Dopředu však nelze říci, zda dojde k jeho zhoršení či zlepšení. Je to zcela individuální. Stejně tak i léčba každé pacientky.
Pokud žena - alergik zjistí, že je těhotná, pak je důležitá návštěva alergologa. Ten musí rozhodnout o pokračování léčby a užívání léků tak, aby nebyl ohrožen plod a zároveň nedošlo k vážným zdravotním problémům budoucí matky.
Obecně se za nejbezpečnější léky považují tzv. kromony, protože jen 10 % inhalované dávky je absorbováno celým organismem. Pro těhotné ženy jsou proto doporučovány jako první linie léčby. Jejich nevýhodou je nutnost podávat je častěji (4x denně).
Pozor je třeba si dát u volně prodejných léků na alergii (vždy je třeba dopředu konzultovat s odborníkem).
Doc. MUDr. Petr Čáp, Ph.D.A co na alergii v těhotenství a její léčbu říká uznávaný alergolog Doc. MUDr. Petr Čáp, Ph.D. z Ambulance alergologie a klinické imunologie Nemocnice Na Homolce?
„Rozhodně není nutné panikařit. Naopak, je nezbytné zachovat si klidnou hlavu a neudělat klíčovou, ale častou, chybu – přerušit běžící protialergickou léčbu. Jenže mnoho žen, které otěhotní, se kvůli obavám z nežádoucích účinků léků právě tohoto nebezpečného omylu dopouští. Často bez konzultace s odborníkem. To může způsobit zhoršení onemocnění i jeho projevů,“ upozorňuje Doc. MUDr. Petr Čáp, Ph.D.
Dále pak doporučuje: „Pokud to okolnosti umožňují, je dobré se lékům vyhnout především během prvního trimestru. Ten se kryje s obdobím vzniku základů orgánů ještě nenarozeného dítěte. Následně by každá pacientka měla další léčbu podstoupit po konzultaci a s vědomím lékaře. Přestože rovněž vyžadují opatrnost, považuji většinu nejmodernějších intranazálních kortikosteroidů, pokud jsou podávaná až od druhého trimestru, za nejúčinnější volbu s minimálním a stále přijatelným rizikem.“
1. Měnit ložní prádlo jednou týdně, prát minimálně na 60 °C
2. Používat protialergické ložní prádlo a matracový chránič
3. Odstranit koberce
4. Utírat prach z nábytku dvakrát týdně
5. Vytírat podlahy na vlhko
6. Ošetřit plyšové hračky mrazem (teplot minimálně – 15 °C)
7. Venku se vyhýbat „vašim“ alergenům
8. Dodržovat léčebný režim stanovený alergologem
Tip: plánujete-li těhotenství, pak je fajn, když 1. trimestr probíhá v období, kdy je nejméně alergenů – podzim, zima.
Máte v rodině alergiky? Pokud ano, učinili jste nějaká opatření v zařízení bytu/domu, která se pro alergiky doporučují (například odstranění koberců, závěsů atd.)? Pokud patříte k alergikům vy sama, trpěla jste jí i v těhotenství? Jak jste tento problém řešila? Mohla jste užívat nějaké léky, které vaše potíže zmenšily? S kým jste svůj stav konzultovala? Podělte se s ostatními o své zkušenosti, názory a tipy.
Zdroj informací:
Budoucí maminky alergičky pozor! Začíná pylová sezóna – Desatero pro těhotné trpící alergickou rýmou - Odborná spolupráce: Doc. MUDr. Petr Čáp, Ph.D.; Ambulance alergologie a klinické imunologie Nemocnice Na Homolce
