Takovou situaci zná asi každý rodič, který má více potomků. Najednou se odněkud ozvou zvýšené hlasy jeho dětí, možná dokonce i řev a nadávání a někdy se dokonce přidají i různé šťouchance. Ano, řeč je o sourozeneckých hádkách. Podle odborníků jsou sice běžnou součástí vývoje dětí, nicméně někdy rodičům skutečně zůstává rozum stát a jindy jim skutečně dojde trpělivost. Jak omezit hádky na přijatelnou úroveň? A kdy by se měli rodiče vměšovat, respektive situaci nějak řešit? Tak nejen na tyto otázky vám odpovíme v našem dnešním příspěvku. Příjemné čtení.
Dobrou zprávou je, že různé spory a hádky jsou normální součástí vývoje dětí. Nicméně je vždy důležité sledovat, jak spory probíhají. Zapojení rodičů není žádoucí, neboť děti by se měly naučit řešit si konflikty samy. Nicméně vše má své meze a jsou situace, kdy je zásah rodiče nezbytný.
To, že se dva jedinci ocitnou v jedné rodině ještě neznamená, že mezi nimi automaticky vznikne láskyplný vztah. Každý vztah je totiž třeba budovat a pečovat o něj. A začít je třeba hned od malička:
Byť někdy rodičům vstávají ze všech těch hádek hrůzou vlasy na hlavě, je nutné připustit, že hádky či šarvátky mezi sourozenci mohou být vlastně dobré pro život. Děti se v nich totiž naučí mnoho dovedností, které se jim pak hodí:
Máte sourozence? Hádali jste se s ním v dětství? Řešili jste si své problémy sami, anebo museli zasahovat rodiče? Jak je tomu u vašich dětí? Zapojujete se jako rodič do jejich hádek? Pokud ano, v jakém případě? Jak hádky řešíte? Podělte se s ostatními o své zkušenosti, rady a tipy.
