Knihy se snažím číst synovi co nejčastěji. I když přiznávám, převažuje množství shlédnutých pohádek v televizi nad těmi přečtenými. Kdy jsem začala synovi číst si nepamatuji - rozhodně jsme začínali povídáním u různorodých leporel, a nyní čteme knížky i pro děti o něco starší. Velice se mi zalíbili knížky Zuzany Pospíšilové - četla jsem jich synovi několik a všechny zaujaly, a mě v neposlední řadě potěšily velikostí písma. Navíc očekávám, že se k těmto knihám bude moct syn vrátit v době, kdy se bude učit číst. Texty jsou přiměřeně dlouhé, poutavé, doplněné četnými ilustracemi a jak jsem již psala, písmo je větší a dobře čitelné. K většině knih jsem přišla tak, že jsem se recenzovala pro různé weby. Na druhém místě je nákup knih v knihkupectvích, event. e-shopech. Do knihovny jsem v době puberty chodila velmi často, ale aktuálně knihovnu nevyužívám. Nevyhovuje mi otevírací doba v dětském oddělení. Ale věřím, že se jednou syn stane registrovaným čtenářem naší knihovny. Vzhledem k množství knížek, které máme doma se k většině titulů nevracíme - alespoň ne brzy po prvním přečtení.