Jeřabiny pro mě vždycky představovali blížící se podzim. V posledních letech se mi ale zdá, že dozrávají čím dále tím dříve. Nevím, zda je to tím, že se vše tak nějak zrychluje, anebo něčím úplně jiným. Ať tak či onak jeřabiny nejsou jen symbolem podzimu, ale mají také pozitivní vliv na lidské zdraví. Chcete vědět jaké? Pak čtěte dále a dozvíte se více. Příjemné čtení.
Jeřabiny rostou na stromě jménem jeřáb ptačí. V dnešním příspěvku bude řeč o stromu vyšlechtěném na Moravě (jeřáb ptačí moravský, latinsky sorbus aucuparia subspecies moravica), jehož plody jsou sladkokyselé. Tento druh má odlišný tvar listu – zoubkování je maximálně do jedné poloviny listu.
Pozor: „Běžný“ jeřáb ptačí má plody, které nejsou jedlé
Foto: Gosiak1980 / Pixabay.comJeřabiny obsahují vitamín A, C a E, dále pak minerální látky draslík, hořčík, sodík, nechybí ani třísloviny, hořčiny a vláknina. Pro zajímavost: jeřabiny mají dvakrát více vitamínu C než citrón.
Jeřabiny by se neměly konzumovat čerstvé, protože díky svému složení (kyselina parasorbinová) mohou způsobovat nevolnost a bolest hlavy. Vhodnou přípravou je konzervace, sušení, vaření, popřípadě další úpravy.
A co z jeřabin vyrobit? Mohou to být například kompoty, marmelády, pomazánky, anebo čaje, mošty, sirupy, pálenky, vína a podobně.
Víte, kdy dozrávají jeřabiny? Využíváte jeřabiny k tvoření? Umíte rozpoznat jedlé od nejedlých? Používáte jeřabiny i v kuchyni? Máte nějaký osvědčený recept, bez kterého si nedovedete svůj jídelníček představit? Podělte se s ostatními o své zkušenosti, rady a tipy.
Zdroj informací:
Wikipedie.cz
