Kapesné, které děti dostávají, rostlo letos rychleji než inflace. Z průzkumu Banky CREDITAS vyplývá, že existují výrazné rozdíly ve výši kapesného podle věku i účelu. Nejmladší školou povinné děti do 11 let dostávají měsíčně téměř 350 korun, děti na druhém stupni přes 500 korun a středoškoláci už přes 1050 korun.
Oproti loňsku rostlo kapesné dětem o zhruba desetinu. Nejvíc rostlo u středoškoláků, kteří si z kapesného někdy sami hradí i další výdaje, jako jsou třeba obědy nebo jízdné, těm vzrostlo o 36 %. Jedno mají ovšem školáci a studenti společné bez ohledu na věk – utrácejí především za občerstvení a pochutiny.
„Kapesné se zcela logicky odvíjí od věku dítěte. Čím je dítě starší, tím spíše kapesné dostává a současně narůstá i jeho výše. Zatímco děti na prvním stupni základní školy mají podle průzkumu kapesné v 60 % případů, od dvanácti let hospodaří s vlastními penězi téměř 90 % dětí. S věkem rovněž roste i využívání bankovního účtu. Do jedenácti let ho má zhruba každý druhý, od patnácti pak už téměř každý,“ popisuje zjištění průzkumu ředitelka komunikace Banky CREDITAS Lucie Brunclíková.
V reakci na vysokou inflaci rodiče kapesné v posledním roce zvýšili. V nejmladší kategorii (6–11 let) o 9 % na průměrných 342 korun, v prostřední kategorii (12–14 let) o 8 % na 516 korun a u starších dětí (15–17 let) o 16 % na 1 054 korun.
U dětí, které si z kapesného hradí další výdaje, je průměrná výše kapesného výrazně vyšší. Například ve skupině 15–17 let je průměrné kapesné těchto dětí 1184 Kč, zatímco děti, které si z kapesného nic neplatí, dostávají průměrně 975 Kč.
Výzkum také odhalil, za co děti obvykle nejčastěji kapesné utrácí. Číslem jedna je jednoznačně občerstvení a „dobrůtky“, které jsou nejvýznamnější výdajovou položkou pro 56 % dětí napříč věkem. Na prvním stupni jsou pro 22 % nejčastější položkou hračky, u dětí ve věku 12–14 let pětina nejčastěji utrácí za hry a 16 % za oblečení, 22 % mladých lidí ve věku 15–17 let nejčastěji utrácí za oblečení a doplňky.
Výzkum rovněž odhalil různé způsoby poskytování kapesného. Nejčastější frekvence je měsíční (60 %), následuje týdenní (23 %) a nepravidelná (17 %). Významný je i rozdíl v tom, kolik procent dětí má vlastní účet, Ve věkové skupině 6–11 let má vlastní účet 45 % dětí, ve věkové skupině 12–14 let má vlastní účet 90 % dětí a ve věkové skupině 15–17 let má vlastní účet už 97 % dětí.
Většina rodičů má za to, že jejich dítě dostává podobnou částku, jako ostatní děti v jejich okolí. „Celkem 61 % rodičů si myslí, že kapesné jejich dětí stejné jako u ostatních, 14 % si myslí, že dostávají více, a 25 % méně. Co se týče ideální výše kapesného, 33 % rodičů si myslí, že ji dítě vnímá jako adekvátní, podle 10 % by děti chtěly o polovinu víc a podle 15 % dokonce dvojnásobek,“ podotýká Brunclíková.
