Možná právě nyní zvažujete, zda svého dítě pošlete do školky v přírodě, v zimě na lyžařský výcvik či na jiný pobyt, kde bude bez rodičů. Přemýšlíte, zda už jsou váš syn či dcera připraveni na to, aby zvládli odloučení od vás. Kdy je vlastně dítě schopno takovou akci bez problémů zvládnout? Na základě jakých kritérií se rozhodovat? A čím mu pobyt usnadnit? Tak nejen na tyto otázky vám odpovíme v našem dnešním příspěvku. Příjemné čtení.
zdroj: OpenImageBank.comPokud dítě ještě samo nikde nebylo, popřípadě pokud již bylo, ale jedná se o jiný druh akce, je vždy třeba zvážit všechna pro a proti. Neexistuje totiž žádná přesná tabulka, která by říkala, že od pěti let dítě zvládne školku v přírodě, od šesti letní tábor a od sedmi zimní hory. A je to logické – každé dítě je jiné: zatímco jedno je společenské, bez problémů snáší změny, rádo se seznamuje s novými lidmi, jiné má nejraději svou „rutinu“.
Je třeba přihlédnout i k dalším faktorům, například k délce pobytu, kdo dítě doprovází, kde bude ubytováno, jaká bude náplň pobytu a podobně.
Nezapomeňte si také poslechnout názor svého dítěte – asi není úplně dobrý nápad poslat ho do školky v přírodě, když již dopředu říká, že nikam jet nechce, že chce zůstat doma atd.
Rozhodnete-li se, že svého potomka vyšlete na nějaký pobyt, pak je nezbytná příprava. Dítě by mělo dlouho dopředu vědět, že se taková akce chystá. Fajn je, pokud se samo podílí na jejím výběru a těší se. Určitě si s ním na toto téma povídejte, popište mu, jak to na táboře či ve škole v přírodě bude vypadat, co se tam bude dělat a podobně. Je-li to možné, seznamte ho i s vedoucími a ostatními „členy výpravy“.
Je fajn mluvit o všem, respektive neodbýt dítě, když má strach z odloučení, bojí se, že se mu bude stýskat, neví, jak vše zvládne a podobně. Dítěti určitě nelžete, odpovídejte mu po pravdě: například „Stýskání je normální, a tak se ti možná sem tam stýskat bude. Není to nic divného, stejně na tom budou i ostatní děti. Na druhou stranu tam poznáš nové kamarády, zahraješ si prima hry, vydáte se na noční bojovou hru,….“
Návštěva – ale jen v případě, že to tábor umožňuje a přijedou i rodiče ostatních dětí. Jinak to může mít spíše opačný efekt – dítě se s rodiči musí znovu rozloučit a zůstat samo.
Hned na začátku je třeba zmínit, že se stýská každému – nejen malému dítěti, ale i většímu a nakonec i rodičům. Důležité je s tím dopředu počítat a připravit se na to. Nemá smysl panikařit při prvním projevu stýskání. Zpravidla se jedná o chvilkovou záležitost, která se vyřeší. Na druhou stranu je třeba nebrat opakované projevy stýskání dítěte, popřípadě smutku, špatné nálady, stresu na lehkou váhu. Pokud si nejste jisti, určitě zavolejte vedoucímu a zeptejte se ho, jak se dítě má, zda je smutné stále či třeba jen před spaním a podobně. Pokuste se najít společné řešení. Pokud je ale dítě opravdu nešťastné, nemá smysl jeho utrpení prodlužovat – je dobré přivézt ho domů.
Jak staré dítě je dle vašeho názoru dostatečně zralé na to, aby zvládlo pobyt bez přítomnosti rodičů? V kolika letech byl váš potomek někde sám? Líbilo se mu tam? Mluvili jste předtím o této akci, eventuálně zapojili jste do jejího výběru svého malého cestovatele? Podílel se pak i na přípravách? Jak jste zvládli stýskání? Podělte se s ostatními o své názory, rady a tipy.
