Syn se mi začal pomočovat v první třídě a ne jen v noci,ale ucvrkával si dost často ve škole.Schovával to přede mnou a nechtěl o tom moc mluvit.Děti se mu ve škole posmívali.Zkoušela jsem to po dobrém i po zlém,chtěla jsem navštívit lékařku.Na konec jsem si se synem opravdu hodně promluvila.Řekl co ho trápí.Z čeho má strach.A , když se pomočil a řekl to tak jsem ho pochválila za to,že to přiznal.Dávala jsem mu dost najevo,že se může se vším svěřit atd... nakonec počůrávání skončilo.Jsem za to moc ráda,protože posmívání dětí není nic příjemného.Vlastě to bylo těmi dětmi , protože do mateřské školy chodil v jiném městě a tady nikoho neznal.