Na tábory jsem taky jezdila a moc ráda. Jenže v mé době tábory byly skoro zadarmo a na tři týdny. V dnešní době je to malinko dražší a na krátko. Telefon bych na tábor zakázala. Jeden aby měl vychovatel, kdyby se něco stalo a dost. Tábor je o hrách,soutěžích.... Odpočnoust si od dennodeních starostí...

Já jsem s bratrem jezdila na tábory od první třídy až do páté. Ráda i na tu dobu vzpomínám. Jediný kontakt s rodinou byl pomocí dopisu. Mobily nebyly dostupné. Moc se nám všude líbilo. Každý rok jsme byli na jiném místě. Je sice pravda, že někdy je dobře, že dítě má u sebe mobil, ale všechno s mírou. Kamarádův syn byl na jednom takovém táboře před 2 roky a po 3 dnech pro něj museli přijet. Prý tam byly otřesné podmínky. Také podali stížnost a doložili fotkami jak to tam vypadalo. Přitom měli od jiných známých doporučení, že se tam dětem rok před tím líbilo a neměli žádné problémy. Syn jim už na další tábor nechce odjet, protože se bojí.

Za dob, kdy jsem jezdila na tábory jako dítě mobily nebyly. Je pravda, že na mém prvním táboře (v první třídě) jsem zažila drobnou šikanu na chatce. A neměla jsem odvahu to napsat rodičům do dopisu. Napsala jsem to akorát obyčejnou tužkou na dopisní papír a schovala jsem ho. Když jsem byla na táboře jako vedoucí, mobily už byly a každý vedoucí měl aspoň jeden mobil. Přeci jen, když jsme vyrazili na puťák, a potřebovali si zavolat pomoc, mobil se hodil. Tehdy jsem si dokonce pořídila ruční nabíječku pro případ, že dojde baterie někde v lese. Co se týče mobilů u dětí na táboře - shodnu se s redakcí (autorem článku), že nevhodně používaný mobil na táboře dokáže narušit chod tábora. Přeci jen, dnešní mobily často už nejsou jen možností komunikace, ale těm movitějším uživatelům umožňují hraní her, serfování po internetu. A přiznejme si - nemá být tábor spíše jakousi školou samostatnosti, odpočinku od moderních technologií, kterou jsou nejen kolem dospělých, ale i dětí téměř 24 hodin denně? Z tohoto důvodu je i z hlediska organizace podobných akcí lepší, když mají rodiče možnost svoji ratolest kontaktovat do tábora než naopak. Má to samozřejmě i svá úskalí, na straně druhé však předpokládám, že v případě nutnosti je možné, aby si dítě z tábora zavolalo nebo pokud je blíž civilizace, může zkusit telefonní budku. Tábory jsou zkouškou nejen dětí, ale i rodičů a já jsem rozhodně pro, aby děti na ně jezdily bez mobilních telefonů. Přeci jen v neposlední řadě - umíte si představit, že pak vedoucí s dětmi hledají ztracené telefony po lese, apod.? Jen jeden z dalších důvodů, proč ho nechat doma a ozkoušet pro komunikaci pravda pomalejší, ale do značné míry kouzelnější pohlednici nebo dopis, že? :-)