Začalo to jako krásný vztah se spoustou úžasných společných zážitků, potom přišlo na svět i vysněné dítě. Život se zdál být takřka dokonalý, ale pak se všechno nějak zvrtlo: Manželství nakonec skončilo rozvodem a bývalý manžel nyní bez souhlasu své bývalé partnerky odváží malého synka do zahraničí... Idyla se mění v trápení. Co s tím?
Všechno začalo podobně, jako spousta dalších vztahů: Když se spolu Jana a Martin seznámili, měli za sebou již oba jedno nevydařené manželství. Nejprve za sebou jezdili jen na víkendy a pomalu se poznávali. Ani jeden z nich nechtěl zažít další zklamání.
Byli si vzácní a vážili se každé minuty, kdy byli spolu. A pak si uvědomili, že opravdu chtějí být spolu a Martin se přestěhoval do domu k Janě. Ta v něm však nebydlela sama, ale se svým bratrem a s jeho přítelkyní.
Foto: Mark Sylvester / Freerange.comZprvu bylo soužití čtveřice bez mráčku, ale pak se objevily první neshody. Mezi Martinem a Janiným bratrem vznikly nejrůznější spory, především o to, jak udržovat dům. Byla to předzvěst budoucích problémů?
Vážnější problémy ale byly zatím daleko. Jana a Martin spolu cestovali a vůbec si užívali života. Po necelých dvou letech se jim narodilo vysněné dítě, syn. Zdálo se, že jejich štěstí je na vrcholu, který už jen tak neopustí.
Martin ale neměl stálou práci, a to se začalo negativně projevovat i ve vztahu. Byl často nervózní, protivný, nevrlý, ba i vzteklý. Když si konečně našel zaměstnání, které mu dávalo pocit jistoty, objevil se jiný problém: Martin v něm trávil spoustu času a čerstvá maminka z toho začala být nervózní. Především proto, že věděla o sblížení svého manžela s majitelkou firmy.
Martin ale nepřipouštěl, že by šlo o cokoli jiného než o pracovní vztah. Něco se ovšem pochroumalo a doma byly najednou na denním pořádku nadávky, ponižování a hádky. Po nějaké době to Jana už nevydržela a podala žalobu na rozvod manželství.
Rozvod proběhl celkem v klidu. Ne, že by se nevyskytlo žádné dramatičtější dohadování, ale nakonec se vše vyřešilo a oba – teď už bývalí – manželé spolu zase byli schopni normálně komunikovat. Bylo to dobře pro ně i pro pětiletého syna, kterého mají ve společné péči. Ta dobře fungovala i přesto, že spolu Martin a Jana už nebydleli ve společné domácnosti.
Bohužel to nevydrželo. Jana měla představu, že jí třeba Martin přispěje na školku pro syna nebo na jiné finančně náročné výlohy, Martin byl ale přesvědčený, že synkovi může lépe prospět jinak. Bohužel bez konzultací s Janou. Ta se tak často jen přes SMS dozvídá, kam její bývalý manžel jejího syna vezme. A vše teď vyvrcholilo tím, že jí manžel oznámil, že syna odveze na pár týdnů do Spojených Arabských Emirátů a pak do Egypta. Vše už je prý zařízeno.
Jana je nešťastná, protože má o svého syna pochopitelně strach. A myslí si, že by měli některé věci zažívat společně. Co by měla dělat dál?
Zeptali jsme se právníka, jak by uvedené problémy bylo možné řešit právní cestou. Zde je odpověď: Pokud jde o vzájemná finanční plnění, měla by být upravena obsahem soudního rozhodnutí o úpravě výkonu rodičovské zodpovědnosti eventuelně obdobnou oficiální dohodou rodičů. Nad rámec těchto dokumentů je plnění možné jen na základě vzájemné dohody rodičů.
Pokud jde o (ne)souhlas rodičů se zahraniční dovolenou, záleží na detailech případu. V zásadě sice souhlas druhého rodiče být nemusí, ale pokud by dovolená měla trvat delší dobu, je otázkou, zda tím již nejsou porušena práva matky na styk s dítětem. Je možné se proto obrátit na soud, aby vydal předběžné opatření spočívající v zákazu takové dovolené. Nicméně jde samozřejmě o krajní řešení a jeho úspěšnost záleží na detailech případu.
Soud může vždy znovu rozhodnutím změnit/upravit pravidla mezi rodiči týkající se péče/výživy. V daném případě - pokud komunikace rodičů vázne a jeden z nich je nespokojen - by to zřejmě bylo vhodné.
A co si o tom myslíte vy? Jak byste tuto situaci řešili? Nebo už jste něco podobného zažili? Poraďte Janě i ostatním čtenářkám a čtenářům, jaké řešení je podle vás nejlepší.
(Jména obou partnerů byla změněna. Redakce zná skutečná jména.)
