Snad každé malé dítě touží mít doma nějaké domácí zvířátko. Někteří rodiče se rozhodnou svému potomkovi vyhovět a domácího mazlíčka mu pořídí. Je však třeba počítat s tím, že zvíře není jen radost, ale také starost. Není to věc, kterou lze odložit, uklidit do skříně, ale živá bytost, která vyžaduje nejen péči, ale i pozornost. V dnešním příspěvku jsme pro vás připravili povídání nejen o tom, co by mělo pořízení zvířátka předcházet, ale i to, co by dítě o svém kamarádovi mělo vědět a jak ho naučit, aby se o něj staralo. Příjemné čtení.
Rodiče by měli své potomky již odmalička učit, jak se ke zvířatům chovat. Je třeba si stále připomínat, že děti jsou jen děti a neuvědomují si, že si nemohou hrát s každým pejskem, hladit každou kočičku a podobně.
Dítě by určitě mělo vědět, že:
Dítě by mělo vědět, že zvířata nejsou hračky, že mají své potřeby, které je třeba respektovat. Stejně tak musí pochopit, že domácí zvíře je na člověka plně odkázáno, že potřebuje jeho péči a že by mu nevhodným chováním mohlo dokonce ublížit. A naopak - je důležité chápat i to, že zvíře může také ublížit.
Ještě než se rozhodnete vyhovět přání svého potomka, zvažte, zda si zvířátko přejete i vy sami, zda jste ochotni se o něj starat a podobně. Neméně důležité je zjistit, co si o případném novém členu rodiny myslí ostatní rodinní příslušníci. Stručně řečeno – pečlivě zvažte všechna pro a proti.
Je jisté, že velmi záleží na tom, jaké zvíře si pořídíte – je obrovský rozdíl mezi pejskem a rybičkami. Přesto je třeba počítat s tím, že každé zvíře vyžaduje určitou péči (některé větší jiné menší). Neméně důležitá je i skutečnost, že zvíře i následná péče o něj stojí peníze (nutno počítat i s nepředvídatelnými výdaji – lékař, způsobená škoda a další).
Je jisté, že dítě není schopno převzít péči v celé šíři. Hlavní zodpovědnost nesou rodiče. Na druhou stranu dítě se může do péče o zvířátko postupně zapojit (podle věku a svých schopností) a převzít některé úkoly. V souvislosti s tím se naučí zodpovědnosti, pochopí, že svět se netočí jen kolem něj, ale že někdy je třeba upřednostnit potřeby někoho dalšího před jeho vlastními, naučí se vcítit do pocitů jiného živého tvora.
I malé dítě již může pomáhat s péčí o domácího mazlíčka. Samozřejmě vždy záleží nejen na věku dítěte, ale i na tom, jaké zvířátko v rodině je. Jinou péči vyžaduje pejsek, jinou ptáček či křeček, a zcela odlišnou například rybičky.
Dítě by však mělo vědět, že zvířátko je na člověka odkázáno, že potřebuje například jídlo, vodu, čistý „domeček“, pejsek i procházky a podobně. Zpočátku jen sleduje, jak a co dělá dospělý, postupně může zkusit udělat něco samo.
Jak tedy na to:
Povinnosti by měly být vyváženy nějakými radostmi – hraní se zvířetem, krmení a podobně
Máte doma zvířátko, popřípadě zvažujete, že byste si nějaké pořídili. Pokud ano, co bylo důvodem pro jeho pořízení? Kdo o zvíře pečuje? Zapojujete do povinností, které jsou s tím spojeny i své potomky? Dělají to rádi, anebo se tomu snaží vyhnout? Podělte se s ostatními o své příběhy, názory, rady a tipy.
