Zvláště v zimních měsících dochází v mnoha domácnostech k nešvaru nedostatečného větrání. Mnoho lidí uvažuje tak, že nenechá utíkat z místnosti teplý vzduch - energie jsou přece stále dražší - a větrá jen minimálně. A určitá skupina obyvatel nevětrá prostě ze zvyku, nepřijde jim to důležité. V tom se ale bohužel velmi mýlí.
Starší okna nebyla dostatečně těsná a umožňovala infiltraci čerstvého vzduchu do místnosti, a tak nám sama větrala. Dříve tedy zanedbávané větrání nemuselo tolik vadit. V posledních letech ale došlo k masivní výměně oken za nová plastová, která jsou dokonale těsná, a problém byl na světě.
Obzvláště v zimním období řada lidí zanedbává větrání.Vlivem nedostatečného větrání může dojít ke dvěma zásadním problémům: Prvním je vysoká vlhkost a druhým vysoká koncentrace CO2. Vlhkost má za následek zvýšené riziko vzniku plísní, které většinou vznikají v místech s nejnižší teplotou konstrukce, což bývá u obvodové zdi, konkrétně v koutě. Jedním z varovných signálů vysoké vlhkosti a tedy nedostatečného větrání je kondenzace vodní páry na okenních tabulích.
Dalším, daleko nebezpečnějším důsledkem nedostatečného větrání, je vysoká koncentrace CO2 v interiéru. Ta v lepším případě způsobí pouze bolest hlavy a malátnost, v tom horším nám trvale poškozuje organizmus. Jen pro představu: V normálně veliké ložnici každý den k ránu dojde k situaci, kdy je koncentrace oxidu uhličitého nad doporučovanou hranicí.
| Koncentrace CO2 a jejich následky na člověka | ||
|---|---|---|
| cca 350 ppm | úroveň venkovního prostředí | |
| do 1000 ppm | doporučená úroveň CO2 ve vnitřních prostorách | |
| 1200-1500 ppm | doporučená maximální úroveň CO2 ve vnitřních prostorách | |
| 1000-2000 ppm | nastávají příznaky únavy a snižování koncentrace | |
| 2000-5000 ppm | nastávají možné bolesti hlavy | |
| 5000 ppm | maximální bezpečná koncentrace bez zdravotních rizik | |
| > 5000 ppm | nevolnost a zvýšený tep | |
| > 15 000 ppm | dýchací potíže | |
| > 40 000 ppm | možná ztráta vědomí | |
PPM (partitions per milion = počet částic CO2 na milion částic vzduchu)
Jelikož člověk není schopen vnímat svými smysly přítomnost CO2 v místnosti, je nezbytné několikrát denně důsledně a intenzivně větrat v délce okolo 5 minut. K plastovým oknům je rovněž možno pořídit doplňky, které umožňují výměnu vzduchu s venkovním prostředím. Ztrácí se tak sice výhoda dokonalého utěsnění, ale při vhodné realizaci by měla pozitiva převážit nad negativy.
U nově stavěných domů, většinou nízkoenergetických, bývá osazována tzv. rekuperace, což je zařízení, které se stará o automatické větrání a navíc předá energii vzduchu vypouštěnému do venkovních prostor vzduchu vstupujícímu do objektu, takže šetří i náklady na vytápění.
(Článek byl vytvořen ve spolupráci se společností Envisto zabývající se výstavbou nízkoenergetických domů na klíč (envisto.cz).)
