Vysoký krevní tlak postihuje téměř polovinu obyvatel ČR v aktivním věku. Každý dospělý člověk by se proto měl o svůj krevní tlak zajímat, zejména ve vyšším věku. Vysoký krevní tlak je totiž poměrně časté onemocnění, které může probíhat zcela bez příznaků, a proto o něm nemocný nemusí vůbec vědět. O svůj tlak se musíte zajímat samozřejmě i sami
„Vysoký krevní tlak je výrazným rizikem kardiovaskulárních komplikací, jako je mozková mrtvice nebo infarkt myokardu. Jeho pravidelný monitoring a léčba pomocí moderních antihypertenziv je nezbytná ihned, jakmile je lékařem diagnostikován,“ konstatuje prof. MUDr. Richard Češka, garant projektu Srdce v hlavě a dodává: „Kromě pravidelného měření svého tlaku u lékaře je dobré si svůj tlak monitorovat i doma. Především u lidí, kteří patří k rizikovým skupinám u kardiovaskulárních onemocnění. Těm, co mají genetické predispozice, prodělaný infarkt, nadváhu, špatným životní stylem či kuřáci.“
Výraznou roli hraje životospráva: Strava, zdravý pohyb, vynechání rizikových faktorů, jakými je přejídání se nebo kouření. Také stres je něco, čemu je třeba se snažit vyhnout. I když to někdy vypadá, že to nelze, už třeba vycházka do přírody a relaxace mohou pomoci.
Měření krevního tlaku by mělo být samozřejmým preventivním opatřením pro naše zdraví. Musíme se jej ovšem naučit měřit správně. Pro zjištění správných hodnot musíme dodržovat některá pravidla: Musíte být v naprostém klidu, neměřte si tlak po fyzické námaze nebo stresu. Krevní tlak měřte vždy na stejné paži, pokud možno tlak měřte ve stejnou denní dobu, aby srovnání výsledků měření bylo co nejvěrohodnější. Buďte vsedě s opřenými zády, s podepřenou paží, obě nohy mějte na zemi. Během měření nemluvte a nehýbejte se. Manžetu tlakoměru navlečte přímo na kůži a dbejte na správnou velikost vzhledem k vaší paži. Ruku uvolněte a zkontrolujte rukáv, jestli vám neškrtí celou ruku. U pažního tlakoměru předloktí položte na stůl, u zápěstního tlakoměru zápěstí dejte do výšky srdce. Obecně ale platí, že preferujeme tlakoměr s měřením na paži, certifikovaným tonometrem. Před měřením tlaku je také dobré si dojít na toaletu. Plný močový měchýř může zvýšit hodnotu krevního tlaku.
„Abychom získali přesné informace o svém krevním tlaku, měli bychom používat kvalitní a validované tlakoměry. Ne všechny výrobky na našem trhu splňují přísná pravidla certifikace. Důležitá je rovněž šířka manžety podle velikosti paže pacienta. Pokud si nejste jisti, zda vámi vybraný tlakoměr vyhovuje, poraďte se ve specializované prodejně nebo lékárně, anebo si přečtěte věrohodné recenze na webech zaměřených na sledování kvality výrobků. Rovněž měření krevního tlaku pomocí nových technologií (náramky, hodinky atd.) má pouze orientační charakter a výsledky musíme hodnotit s jistou rezervou. Na druhé straně „nositelná elektronika“ často pacienty motivuje a poskytuje alespoň základní představu,“ upozorňuje prof. MUDr. Richard Češka, garant projektu Srdce v hlavě. Výhodou je, když si pacient „svůj“ domácí přístroj porovná s výsledkem naměřeným u lékaře certifikovaným a kontrolovaným tonometrem.
Jakmile je pacientovi hypertenze diagnostikována, je při její správné terapii klíčová spolupráce lékaře a pacienta. Krevní tlak naměřený jednou za tři měsíce v ordinaci nemusí vypovídat o jeho skutečných hodnotách a potížích pacienta. Pokud máte předepsané léky na tlak, berte je tak, jak vám je lékař předepsal. Pokud máte pochybnosti, poraďte se s druhým lékařem.
Pravidelné měření krevního tlaku v domácím prostředí se zaznamenáváním si hodnot, může být velmi užitečné. Tyto záznamy pomáhají vašemu lékaři zjistit, jaké hodnoty krevního tlaku máte v běžném životě a jak vám účinkují předepsané léky. Krevní tlak kolísá, jeho hodnoty závisí nejen na aktuálním psychickém a fyzickém stavu, ale také na příjmu tekutin eventuelně změnách počasí. Pro domácí měření krevního tlaku jsou proto nejdůležitější jeho průměrné hodnoty.
Řada lékařských studií dokázala, že vysoký krevní tlak v relativně mladém věku má vliv na výkonnost mozku. Dokonce i na vznik Alzheimerovy choroby ve vyšším věku. „Odkládaná léčba a nedostatečná kontrola krevního tlaku u mladších pacientů vedou ke změnám některých orgánů, například mozku a zvyšují riziko vzniku demence ve vyšším věku,“ říká MUDr. Miroslav Souček, garant projektu Srdce v hlavě a dodává: „Přitom je podle vědeckých poznatků zřejmé, že včasná léčba hypertenze u mladších pacientů riziko poškození mozku výrazně snižuje.“
Tento životně důležitý orgán je vysokým krevním tlakem samozřejmě poškozován velmi často. I zde bylo dokázáno, že pacienti, u kterých vznikla hypertenze v mladém věku bylo riziko poškození srdce zvýšeno až dvojnásobně. Snížení krevního tlaku u osob do 55 let o 5 mmHg snižuje riziko kardiovaskulárních komplikací o 18 %.
Podle jiné studie neléčený vysoký krevní tlak ve věku do 35 let zvyšuje riziko poškození ledvin o 12 %. V dlouhodobém měřítku pak tato situace zvyšuje riziko selhání ledvin dvojnásobně. „Vysoký krevní tlak je skutečně nebezpečná choroba, která sice v prvotní fázi nebolí a pacienta téměř neobtěžuje. Proto je nezbytně nutné, abychom znali svůj krevní tlak a v případě vyšších hodnot vyhledali lékařskou péči. Hypertenze postihuje stále mladší pacienty a u těch je zanedbání moderní a účinné léčby velmi nebezpečné,“ říká Souček.
O prevenci a léčbě kardiovaskulárních onemocnění se dozvíte více na stránkách projektu Srdcevhlave.cz. Projekt se snaží zlepšit informovanost ohledně rizik spojených s vysokým krevním tlakem a vysokým cholesterolem či nedodržováním předepsaného léčebného schématu.