„Já to neudělal,“ „O tom já nic nevím,“ „Ve školce jsem vůbec nezlobil,“ „Žádnou známku nemám.“ Slýcháváte tyto či podobné věty od svého potomka a přitom víte, že je to trochu jinak? Přemýšlíte, proč dítě neříká pravdu, přestože ví, že lhaním daný problém nevyřeší? Kde jste udělali chybu? A co s tím? Tak nejen na tyto otázky se vám pokusíme odpovědět v našem dnešním příspěvku.
Co je vlastně lež? Je to nějaký nepravdivý výrok, který člověk pronese, aby oklamal druhého a získal tím nějakou výhodu. Ta může mít různou podobu – materiální, vyhnutí se trestu, získání obliby u druhých,…. Ke lhaní může mít člověk i jiné důvody – například tzv. milosrdná či bílá lež („Ten dárek se mi opravdu líbí,“ „Moc ti to dnes sluší.“), polopravda, zkreslování skutečnosti a podobně.
Autor: Chance Agrella / Freerange.comPřestože každé dítě ví, že lhát se nemá, občas snad každé řekne nějakou tu nepravdu. Důležité je vědět, že lhaní je součástí vývoje dítěte a k dětství prostě patří. Na druhou stranu nad tím rozhodně nelze mávnout rukou. Vždy samozřejmě ale záleží na věku dítěte – velký rozdíl je mezí tím, zda lže menší dítě (to někdy prostě jen nerozezná realitu a svět fantazie) či větší. Rodiče by se každopádně měli snažit zjistit, proč tak jejich potomek činí, co je důvodem. Často se takto „jen“ brání – něco provedl, rozbil, dostal špatnou známku – a bojí se rodičům říci pravdu, popřípadě se stydí to přiznat. A už vůbec je nechce zklamat. Jindy mohou být důvody složitější a je třeba vyhledat odbornou pomoc.
Nenuťte dítě lhát, respektive neptejte se na věci či úkoly, u kterých je zřejmé, že je nesplnilo
Museli jste někdy řešit nějaký zásadní problém týkající se lhaní vašeho dítěte? Souhlasíte s tvrzením, že lhaní patří k vývoji dítěte – mělo by to umět, ale nemělo by to dělat? Lhalo či lže vaše dítě? Kolik mu je let? Jak takové situace řešíte? Museli jste někdy z tohoto důvodu vyhledat odborníka? Napište nám vaše názory, zkušenosti i tipy.