Podle dat Platy.cz je průměrný výdělek vysokoškoláka o 17 600 Kč vyšší než středoškoláka. Rozdíl roste s odpracovanými lety, například po 6 až 10 letech je o 21 500 Kč vyšší. Studium na vysoké škole přináší i mnoho dalších výhod. Patří mezi ně zejména užitečné kontakty, příležitosti pro rozvoj včetně zahraničních programů během studia i více možností pro výběr kýženého zaměstnání.
„Absolventi středních škol stojí před rozhodnutím, zda pokračovat ve studiu na vysoké škole nebo se zařadit na pracovní trh a najít si první práci. Vedle výrazně lepšího finančního ohodnocení jsou zde i další přínosy pro budoucí úspěšnou pracovní kariéru,“ říká Miroslav Dravecký z portálu Platy.cz, který se specializuje na srovnávání výše mezd a platů napříč segmenty, profesemi a pracovními pozicemi.
Peníze jsou nepochybně silný motivátorem nejen pro mladé bez ohledu na to, ve které evropské zemi žijí. Průměrný měsíční výdělek absolventa vysokoškolského studia magisterského a inženýrského stupně je o 17 600 Kč vyšší než se středoškolským vzděláním s maturitou. Vyplývá to z aktuálních dat portálu Platy.cz
I při dokončení pouze bakalářské úrovně vysokoškolského studia, tedy vysokoškolského studia I. stupně, si zaměstnanec vydělá v průměru o 10 tisíc Kč více než se středoškolák s maturitou.
Vysokoškolákům s ukončeným vzděláním magisterského a inženýrského stupně pak podle Platy.cz také roste průměrný výdělek s odpracovanými lety rychleji a mají po jednom roce až dvou odpracovaných letech 54 940 Kč, po 3 až 5 letech 63 030 Kč (o 10 % více než při praxi menší než rok) a po 6 až 10 letech 69 940 Kč (o 41 % více). Zaměstnanci se středoškolským vzděláním s maturitou mají po jednom roce až dvou odpracovaných letech 43 520 Kč, po 3 až 5 letech 47 410 Kč (o 7 % více než při praxi menší než rok) a po 6 až 10 letech 48 440 Kč (o 19 % více).
Rozdíl v měsíčním ohodnocení středoškoláka a vysokoškoláka je tedy po 6 až 10 odpracovaných letech 21 500 Kč. Všechny uvedené částky zahrnují celkovou průměrnou mzdu včetně bonusů a odměn.
Vztah s člověkem, který umí s vámi do rána táhnout v baru a o dva dny se plahočit také do rána nad skripty, nebývá povrchní. Je vysoká pravděpodobnost, že s lidmi, které potkáte na vysoké škole, si vybudujete důvěrné vztahy trvající celý život.
„Dostatek času, menší závazky, společné zájmy a cíle – to vše je velmi dobrý předpoklad pro vytváření takovýchto vztahů. Je velmi pravděpodobné, že se se svými spolužáky setkáte i v profesním životě. Zkrátka na univerzitě zažijete první poctivý networking, který se vám pak vyplatí při získávání dobrého pracovního místa a ulehčí navazování dalších profesních vztahů,“ říká Hana Bachárová, HR manažerka společnosti Agromex.
„Erasmus je program, díky kterému hranice vlastní země, ale i vlastní komfortní zónu překročilo již mnoho studentů. Student, který odejde studovat na půl roku, případně rok na evropské či světové školy. Nejvýznamnějším benefitem studia v zahraničí je nepochybně zvýšení úrovně cizího jazyka. Dalšími jsou zbavení se strachu z neznámého, posílení odpovědnosti, navazování nových vztahů a kamarádství a první pracovní zkušenosti v podobě stáží a part-time jobů,“ říká Miroslav Dravecký z portálu Platy.cz.
I když se student rozhodne zůstat během celého studia v ČR, může se chopit různých příležitostí, které přinášejí tuzemské firmy, neziskové organizace či samotné univerzity. Vždyť například i takové angažování se ve studentském parlamentu dodá organizační schopnosti či umění argumentace.
„Úspěšné české i zahraniční firmy nabízejí studentům během jejich studia pracovní stáže a práci na částečný úvazek. Kromě budování si zodpovědného přístupu k práci získá student cenné pracovní zkušenosti, ověří si v praxi, co ho bude v příštím povolání bavit a v případě part-time práce si vydělá svoji první výplatu,“ říká Josef Jankovský, HR manažer společnosti Vuch.
Není na místě odmítat ani neplacené stáže u prestižních zaměstnavatelů. V prvním CV po vysoké škole může být právě stáž ukazatelem šikovnosti, spolehlivosti a pracovitosti.
