V poslední době se v souvislosti s tzv. „Pamlskovou“ vyhláškou opět otevřelo téma školních jídelen a nabízených obědů. Jedná se o téma, které asi nebude nikdy uzavřeno, protože názorů je mnoho a spokojeni nikdy nebudou všichni. Každopádně asi není na místě se tvářit, že je vše v pořádku a nic nelze zlepšit. A právě na toto téma je náš dnešní příspěvek. Příjemné čtení.
Lékařské informační centrum, s.r.o. provedlo pro Státní zdravotní ústav na sklonku roku 2016 šetření v oblasti školního stravování, respektive v oblasti jaké vlastnosti by školní oběd měl mít. Respondentům bylo nabídnuto šest variant, ze kterých měli vybírat, a to:
Z šetření vyplynulo, že pro respondenty je nejdůležitější zdravotní bezpečnost oběda (3/4 dotázaných; převažují ženy). Za velmi důležitou je považována i nutriční vyváženost (2/3 respondentů; převažují ženy; menší důraz na tuto kategorii kladou respondenti ve věkové kategorii 15 – 19 let a 55 – 64 let). Důležitá je i pro 2/3 respondentů chutnost stravy. Skutečnost, zda školní oběd vytváří správné stravovací návyky považuje za velmi důležitou cca ½ respondentů; přípravu obědů z místních surovin pak cca 40 % dotázaných a podávání obědů v čistém a příjemném prostředí pak necelých 36 %.
Výsledky asi nejsou žádným velkým překvapením. Podle názoru dotázaných mají být obědy hlavně zdravotně nezávadné, nutričně vyvážené a chutné.
Školní stravování je obecně upraveno ve Školském zákoně (č. 561/2004) a podrobně pak ve vyhlášce č. 107/2005 o školním stravování. Vyhláška upravuje zejména rozmezí finančního limitu na nákup potravin a tzv. spotřební koš (průměrná měsíční spotřeba určitých potravin na jeden oběd). Spotřební koš se sestavuje na základě doporučených výživových dávek.
Důležité je vědět, že školní obědy jsou dotovány. Cena obědu placených strávníky zahrnuje zpravidla jen potraviny (nikoliv mzdové a režijní náklady).
Podstatné je i to, že neexistují přesná pravidla pro to, jaké obědy vařit, resp. konkrétní recepty, existují pouze doporučení (početsladkých jídel za měsíc, počet bezmasých jídel za měsíc a podobně). Podmínkou je pouze dodržet spotřební koš a vejít se do finančního limitu.
Dále platí, že na přípravu speciálních jídel – dietní, vegetariánská jídla a podobně není právní nárok. Záleží vždy na té které školní jídelně.
Ve vyhlášce č. 107/2005 je uvedeno:
(4) Strávníkům, jejichž zdravotní stav podle potvrzení registrujícího poskytovatele zdravotních služeb v oboru praktické lékařství pro děti a dorost8) vyžaduje stravovat se s omezeními podle dietního režimu, může provozovatel stravovacích služeb poskytovat školní stravování v dietním režimu (dále jen "dietní stravování"), a to v případě zařízení školního stravování za podmínek stanovených jeho vnitřním řádem a v případě jiné osoby poskytující stravovací služby v souladu s ujednáním o zajištění školního stravování.
Oběd by měl pokrýt cca 30-35 % denního příjmu energie.
Rodiče (a nejen oni) by chtěli, aby obědy byly:
Jaké máte vzpomínky na školní jídelnu? Které jídlo jste měli nejraději a které jste naopak nesnášeli? Navštěvuje vaše dítě školní jídelnu? Je s jídlem spokojeno? Může si vybírat z několika jídel? Sledujete, co vaše dítě ve škole jí? Domníváte se, že jídelny by mohly s daným finančním limitem připravovat pestřejší a chutnější jídla? Podělte se s ostatními o své zkušenosti, rady a tipy.
Zdroj informací:
SZÚ.cz
Vyhláška č. 107/2005 o školním stravování
Jidelny.cz
